Peter Angermann

Galerie Caesar Olomouc
2. 2.–26. 2. 2010

Peter Angermann

Narozen / Born: 1945 in Rehau, Bayern (D)

Studia / Study:  
1966-1968 Akademie der Bildenden Künste, Nürnberg (painting class Gerhard Wendland).
1968-1972 Kunstakademie Düsseldorf (Joseph Beuys).

1969 zakládá skupinu YIUP / Forms YIUP-Gruppe with Robert Hartmann, Hans Rogalla, Hans Henin, Hans Heiniger.

1979 Zakládá s Janem Knapem a  Milanem Kuncem skupinu Normal / Forms together with Jan Knap and Milan Kunc the Normal Group.

1981 Cena za malířství / Lisa and David Lauber-Prize for Painting.

1986 Hostující docent / Visiting Professor Academy of the Arts Reykjavík, Iceland.

1992–1993 Hostující profesor malby / Visiting Professor of Painting Gesamthochschule Kassel. 

1996–2002 Profesor malby / Professor of Painting Staedelschule in Frankfurt am Main.

Od / seit 2002 Profesor malby / Professor of Painting – Akademie der Bildenden Künste in Nürnberg.

Žije a pracuje / Lives and works in Thurndorf and Nürnberg

Malíř Peter Angermann (narozen 1945) má za sebou téměř 40 let pozoruhodné malířské práce. Její výjimečnost v kontextu německého, ale i evropského umění, můžeme dokumentovat na soupisu výstav, mezi nimiž nechybí samostatné expozice i účast na kolektivních přehlídkách v prestižních výstavních prostorách v Evropě i zámoří. Angermann si svoji pozici zasloužil tvrdošíjnou a koncepční prací v rozměru tradičního malovaného závěsného obrazu. Angermann se navíc zaměřuje na sdělná a vizuálně vděčná témata, jejichž obsah a dopad je vždy přesný, ale někdy i kontroverzní. Ačkoliv dílo Petera Angermanna nemělo mnoho příležitostí se u nás výrazněji prezentovat, přesto není autor zase tak neznámý. Zcela nedávno proběhla jeho výstava v Galerii Klatovy, ale doposud jsme jej mohli registrovat spíše ve spojení se skupinou Normal, kterou spoluzaložil v roce 1979 s dvěma českými kolegy z düsseldorfské akademie, Janem Knapem a Milanem Kuncem, na níž  na počátku 70. let studovali v ateliérech Josepha Beuyse a Gerharda Richtera. S tvorbou skupiny se mohlo české publikum seznámit v roce 2005 na Prague Biennale 2.  Po ukončení této velké mezinárodní přehlídky byla expozice Normalu kurátorem Luca Beatrice reprízována v Trevi Flash Art Museum a Museo d´Arte Contemporanea Isernia v Itálii.
Jak napovídá název skupiny, umělci tehdy přicházejí s „normální“ figurativní, narativní a  nekomplikovanou malbou. Často malují obrazy společně, žádný z autorů nijak neskrývá svůj charakteristický rukopis, obrazy jsou rozmarné, plné lehkovážného, někdy až cynického humoru. Rovněž uskutečňují vše, co si umělci vytkli uměleckým manifestem skupiny – tedy malovat normální obrazy srozumitelné všem. Během  své krátké existence (1979–1981) si skupina rychle získala mezinárodní uznání a zúčastnila se několika významných výstav. Jako jediní zástupci Evropy vystavují po boku Jean-Michel Basquiata, Nan Goldin či Keith Haringa v roce 1980 Times Square Show v New Yorku, ve stejném roce reprezentují Německo na Bienále v Paříži. Skupina se rozpadla a její členové se vydali vlastní autonomní cestou. Jan Knap se po dlouhých letech v emigraci vrací v roce 1992 zpět do vlasti jako respektovaný malíř. Stejné renomé si v zahraničí vydobyl i Milan Kunc, který od roku 2004 žije znovu v rodné Praze.

Peter Angermann vedle své vlastní malířské práce od konce 80. let přednáší a učí malbu na universitách v Rejkjavíku, Kasselu, Frankfurtu a v současnosti působí jako profesor malby na Akademii v Norimberku. Prestiž jeho práce i výstavní aktivita je stejně bohatá, jako u jeho „normálních“ kolegů.
V malířské (i kreslířské) práci Petera Angermanna převažují dvě charakteristické polohy – figurální tematika (nejednou se sociálně-kritickým aspektem) a větší část jeho díla tvoří krajinomalba (mnohdy malovaná v plenéru).
V případě narativních, figurativních námětů můžeme shledat jistou návaznost na tvorbu 70. a 80. let. Je nezbytné podotknout, že ale existují rozdíly mezi obrazy z osmdesátých let a  jeho posledními díly. Během jeho „normálního“ období poněkud naivní způsob vyjadřování připomínal primitive či outsider art a jeho plátna byla někdy až přeplněná příběhy a metaforami, které jsou někdy provokativní, vtipné, často absurdní a plné odkazů. Nejednou ale vzdálené realitě. Angermann v současnosti maluje podobně zářivě barevné obrazy, ale zároveň se větší měrou ke všemu staví ironicky a kriticky. Významnými tématy podloženými celou řadou přípravných skic se dlouhodobě zabývá, vznikají dokonce i různé verze obrazů. Svou reakci  na události v New Yorku vyjadřuje malbou Nezabiješ. (2001). Postoj k problematice násilí, lidské lhostejnosti a otupělosti komentuje v malbě Hluchota v Bischofsheimu. (2007) - interpretací skutečné události, kdy skupinka výrostků ubila k smrti postiženou ženu. Autor nám svým dílem nabízí pohled do světa plného absurdit a krutostí, cynismu a strnulé lhostejnosti (jistě je tento pohled na současný svět do jisté míry autenticky pravdivý, zrovna tak by však malíř mohl výtvarně komentovat zcela jinou, veskrze pozitivní situaci …). Pozorujeme-li si tento obraz, na první pohled nás zaujme ústřední scéna - spokojený cyklista ve sportovním úboru, v poklidné atmosféře parku, zcela „zabraný“ do své jízdy, snad se i kochající výhledem na okolí. V tento okamžik můžeme od obrazu spokojeně  poodejít, nicméně nás cosi zastaví – „drobný a nepodstatný“ výjev v pravé části obrazu – stěžejní, tedy hlavní dramatická scéna – vražda člověka. Celý obraz tím ztrácí svou zdánlivou selankovitost a informuje diváka o něčem daleko podstatnějším, co jsme téměř přehlédli.

Druhou a v kontextu umělcovy tvorby mírně převládající polohou je krajina malovaná v plenéru. Pro Petera Angermanna je zvláště inspirativní blízké okolí jeho o samotě na pahorku stojícího domu s úžasným výhledem na malou vesničku mezi kopci v Bavorsku. Osobně jsem byl také, při návštěvě jeho ateliéru, okouzlen výhledem do krajiny a  malířem nejednou zobrazovaný rybníček jsem objevil na konci zahrady.
Zdá se, že autor v současné krajinářské práci stále více přesouvá důraz na techniku a tradiční zákony malířství. Ačkoliv krajinomalba je dnes spíše na okraji zájmu, umělec, tak jako vždy, naslouchá svým vlastním potřebám, které bez ohledu na současné trendy rozvíjí. Angermann je výborný kolorista a ve  svém díle uplatňuje malířské mistrovství a práci s barvou. Umělec si dokonce připravuje tónovaná plátna, např. žlutou užije, maluje-li scenerii v protisvětle. Podobně jako impresionisté vychází s malířským stojanem do přírody. Jeho obrazy jsou příjemně prozářené sluncem a se stejnou uvolněností a nesmírnou chutí, rychlým a výrazným rukopisem maluje zimní motivy. Malíř nezobrazuje široká panoramata krajiny, nevykresluje detaily, jde mu o dojem, který poskytuje krajina a přírodní scenerie, vybírá si spíše neveliká, neokázalá krajinná a přírodní zátiší či detail s výraznou dominantou. Nejednou tvoří obrazy téhož místa, které vznikají v určitých cyklech – časových (roční doby) nebo proměnlivosti (v barvě a světle). Spolu s Peterem Angermannem lze konstatovat: Umělec je člověk, který nám předkládá svůj zvláštní způsob pozorování. Když zaznamená i něco, co není vidět.

Miroslav Schubert

Summary

The painter Peter Angermann (b. 1945) has almost 40 years of outstanding painting work behind him. Its uniqueness in the context of not only German but also European art is documented in his list of exhibitions, which include solo shows and participation in group shows at prestigious exhibition spaces in Europe and abroad. Angermann has earned his position through diligent and conceptual work in the area of traditionally-hung paintings.

However the work of Peter Angermann has not had so many opportunities to be prominently presented in the Czech Republic, even though the artist is not so unknown. Quite recently, he had an exhibition at Galerie in Klatovy, but prior to that we could have noticed him rather in connection with the Normal group, which he co-founded in 1979 with two Czech colleagues from the Düssedorf academy: Jan Knap and Milan Kunc. During its brief existence (1979–1981), the group quickly gained international attention, taking part in several important exhibitions. The group dissolved and its members set out on their own paths. In addition to his own painting, since the late 1980s Peter Angermann has also taught painting at universities in Reykjavik, Kassel, Frankfurt and at present he is a professor at the Academy in Nuremberg.

In his paintings (and drawings) Peter Angerman’s work mostly falls into two characteristic categories – figural themes (often with a socio-critical aspect), and the greater part of his work, which is made up of landscapes (often painted in the open air). In the case of narrative, figural subjects, we can find a certain building upon the work of the 1970s and 1980s. Angermann at present paints similarly brightly coloured paintings, but at the same time to a large extent they are ironic and critical. Significant themes are supported by full range of preparatory sketches, carried out over a long time, even resulting in different versions of a painting. His reaction to the events in New York is expressed in the painting Nezabiješ / Thou Shalt Not Kill. (2001). His position toward the situation of violence, human indifference and apathy is expressed in painting (Hluchota v Bischofsheimu / Deafness in Bischofsheim. 2007) – an interpretation of a real event, when a group of youths beat a handicapped woman to death.

The second, and in the context of the artist’s work more prevalent, category are landscapes painted in the open air. His nearby surroundings to his house, standing on a hill in solitude with an amazing view of a small village nestled in the Bavarian hills, are especially inspiring for Peter Angermann. It seems that the artist in his contemporary landscape work has more and more shifted his emphasis upon technique and the traditional rules of painting. While landscape painting today is rather overlooked, the artist as ever, pays attention to his own needs, which continue to evolve without respect to modern trends. Angermann has an excellent command of colour and he asserts his painting mastery in his works with colour. His paintings are pleasantly illuminated by the sun. With the same freedom and endless enthusiasm, his hand quickly and expressively paints winter motifs. He frequently creates paintings of the same place, which are evoked in certain cycles – of time (seasons of the year) or of transformations (in colour and light).

Together with Peter Angermann one can observe: an Artist is a person who translates their own special way of observation for us. When he observes even that which cannot be seen.

Samostatné výstavy (výběr) / Solo exhibitions: (selection): *= Katalog / catalogue

  2010 Peter Angermann. Galerie Caesar, Olomouc*

            Autonomoney. Gallery M, Daegu, South Korea

2009  Autonomoney. Museen der Stadt Bamberg, Bamberg*

          Autonomoney. Galerie Klatovy, Klatovy*

2008  Autonomoney. Kunstvereinverein Ansbach, Ansbach.

          Hinten, fern.... Galerie Sima, Nürnberg

          Galleria Ca di fra, Milano

2007  Peter Angerman. Galerie Witteveen, Amsterdam

2005  Windmuehlen. Galerie Sima, Nürnberg

          Heimatmalerei. Kunstverein, Heidenheim

2004  Peter Angermann. Galerie Delta, Rotterdam

          Peter Angermann. Galerie Anita Beckers, Frankfurt

2003  Peter Angermann. Galleria Ca di fra, Milano

          Heimatmalerei. Campus Galerie, Bayreuth*

          Heimatmalerei. Kunstverein, Weiden

2001  Pleinair. Galerie Defet, Nürnberg*

          Peter Angermann. dontmiss. Frankfurt

2000          
             Mappenauswahl. AusstellungsHalle, Frankfurt

          Stochastix. Galerie Hartmut Beck, Erlangen

1999  Peter Angermann. Galleria Ca di fra, Milano

          Peter Angermann. Galleria Alter, Torino

1995  Peter Angermann. Kunsthalle Nürnberg,  Nürnberg*

          Peter Angermann. Galleria Nazionale di San Marino, San Marino*

1993  Pleinair. Malerei 1991-1993. Galerie Defet, Nürnberg*

          la voiture verte. Galleria Toselli, Milano*

1992  Stehender Verkehr. Kasseler Kunstverein, Kassel

1990  Galerie Ryszard Varisella. Frankfurt

1989  Galleri Bengt Adlers. Malmö

       Galleria Toselli, Milano*

1988  Galerie Brigitta Rosenberg, Zürich (with Helgi Fridjónsson)

          Galeria Estampa, Madrid*

1987  Third Eye Gallery, Glasgow (with Michael Reiter)

1986  Living Art Museum, Reykjavík

1983  Paintings. Dana Reich Gallery, San Francisco

1982  Schilderijen en tekeningen. Galerie Swart, Amsterdam

1981  Schilderijen. Galerie´t Venster, Rotterdam

1979  Galerie Traude Naeke, Nürnberg

1977  Galerie Defet, Nürnberg (with Hartmut Kuhnke)*

1975  Galerie Hartmut Beck, Erlangen

Společné výstavy (výběr) /

Group exhibitions (selection):

2009  100 Jahre – 100 Bilder. Deutsche Malerei im 20.  Jahrhundert. Landesmuseum Oldenburg*

          Joseph Beuys and his Students. Deutsche Bank Collection. Sakip Sabanci Museum, Istanbul

2008  Joseph Beuys und seine Schueler. Deutsche Bank Collection. Kunstmuseum Ahlen

          Pas de Deux - Wie sich die Bilder gleichen. Städtische Galerie Villa Zanders, Bergisch Gladbach

          Rauschende Gäste. Die Sammlung Rausch und die Städelschule zu Gast im Hotel Marienbad, Berlin

          Parallelaktion.  Altes Schloss, Bayreuth

2007  Ziemlich hoch - Das Alpine in der zeitgenoes- sischen Kunst. Kunsthaus Kaufbeuren

2006  Normal Group. Trevi Flash Art Museum, Palazzo Lucarni, Trevi*

          Normal Group. MACI Museo Arte Contemporanea, Isernia

2005  Group Normal in Prague Biennal. Karlin Hall, Prague*

2004  La boite en valise. Akademieprofessoren aus Prag und aus Nürnberg im Kunstverein Weiden

2002  German Landscapes. SA National Gallery in Cape Town aus der Sammlung Deutsche Bank*

2000  Contemporary Art from Germany. Museum of Capital Teacher´s University, Peking*

1997   Sidhumanismi. Kjarvalsstadir, Reykjavík

          Weder gut noch boese. Galerie im Rathaus, München, Kronacher Kunstverein*

          Die Sammlung Paul und Hanna Graeb

1995  Salut au Monde. Fries Museum, Leeuwarden*

          (Landschaft) mit dem Blick der 90er Jahre. Mittelrhein-Museum Koblenz, Museum

          Schloß Burgk an der Saale, Haus am Waldsee Berlin*

          The Burrell Collection. Glasgow*

1993  Wege. Wehrer Kunstwochen, Stadthalle Wehr, Altes Schloß*

          L‘arca di Noe. Trevi Flash Art Museum di Arte Contemporanea, Trevi*

1992  Freunde und Verwandte. (zusammengestellt von Peter Angermann) with Reiner Zitta,

          Andreas Tschinkl, Betty Stuermer, Harri Schemm, Dan Reeder, Gerlinde Pistner, Annette Haehnlein, 

          Peter Hammer, Blalla W. Hallmann, Kevin Coyne, Toni Burghart, Reiner Bergmann, Peter Angermann, 

          Kunsthalle Nürnberg*

1988  Arbeit in Geschichte - Geschichte in Arbeit. Kunstverein Hamburg*

1985  KIS‘85. Institute of Contemporary Arts, Kunsan National University, Korea*

1984  Kunstlandschaft Bundesrepublik. Kunstverein Köln*

          Tiefe Blicke. Sammlung des Hessischen

          Landesmuseums, Darmstadt

          von hier aus. Zwei Monate neue deutsche

          Kunst in Düsseldorf , Messegelände Halle, Düsseldorf*

1982  Ecole Normale and Friends. Galerie Beck im

          Frauenmuseum, Bonn*

          Trivial - ein Signal. Städtische Galerie „Im Leeren Beutel“, Regensburg*

          NORMAL. Galerie Nörballe, Copenhagen

1981  Aljofre Barocco. Salone di Palazzo Ducezio, Noto*

          Rundschau Deutschland. Lothringer Str., München*

          Bildwechsel. Neue Malerei in Deutschland, Akademie der Künste, Berlin*

          LIS‘81. International Exhibition of Drawings. Galeria Nacional de Arte Moderna, Lissabon*

          NORMAL. Museo Civico d‘Arte Contemporanea, Gibellina*

          NORMAL. Neue Galerie / Sammlung Ludwig, Aachen*

1980  NORMAL. 1. und 2. Teil, Galerie Hajo Müller, Köln

          Times Square Show. New York City

          NORMAL. Galerie Defet, Nürnberg

          XI. Biennale de Paris, Musee d‘Art Moderne, Paris*

          Apres le Classicisme. Musee d‘Art et de l‘Industrie, St. Etienne*

1979  Peter Angermann, Blalla Hallmann, Erhard

          Kick. Fränkische Galerie, Nürnberg

1971  Between. Yiup-Gruppe. Kunsthalle Düsseldorf

Veřejné sbírky / Public Collections:

Bayerische Staatsgemaeldesammlung, München

Das Neue Museum in Nürnberg

MMK Frankfurt am Main

Hessisches Landesmuseum, Darmstadt

Centraal Museum, Utrecht

National Gallery of Iceland, Nylistasafn Islands, Reykjavík

Groninger Museum

Germanisches Nationalmuseum, Nürnberg

Trevi Flash Art Museum di Arte Contemporanea

Deutsches Historisches Museum, Berlin

Art Gallery and Museum Kelvingrove, Glasgow

Galleria d‘Arte Moderna e Contemporanea, Republica di San Marino

Staatliche Kaliningrader Kunstgalerie

MACI, Isernia

Museum Abteiberg, Mönchengladbach

Museum am Ostwall, Dortmund

Galerie Klatovy / Klenová