Curator of Exhibition: Miroslav Schubert

Výstava otevřena od 5. 10. 2010
Slavnostní setkání za přítomnosti autorky 20. 10. 2010 v 16.30 hodin
Ceremonial meeting in the presence of the artist on October 20, at 4.30 pm

ARTWORK

V rámci retrospektivní výstavy hudebně-performanční skupiny The Residents v Galerii Caesar představuje Galerie Caesar ve spolupráci s galerií Mona Lisa tvorbu americké figurativní malířky a sochařky Leigh Barbier, která již 15 let spolupracuje s The Residents.

Vedle své malířské, kreslířské a sochařské práce se umělkyně podílí na digitálních modelech a simulacích pro
filmový průmysl.

Po studiích na San Francisco State University Leigh Barbier vytvářela modely pro muzea a výstavní exponáty pro California Academy of Sciences, Oakland Museum and Tilden Nature Center. Spolupráce s filmovým průmyslem započala prací na James and the Giant Peach (James a obří broskev), což vedlo k možnosti pracovat jako tvůrce modelů a soch v Industrial Light and Magic a Tippet Studios.

Od práce na modelech se její kariéra zaměřila na digitální malby a speciální efekty.
Mezi některé její filmové úspěchy patří: Star Wars: Episode II - Attack of the Clones / Klony útočí (2002); Pirates of the Caribbean: The Curse of the Blafl Pearl / Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly (2003); Pirates of the Caribbean: Dead Man's Chest / Truhla mrtvého muže (2006); Transformers (2007); Evan Almighty (2007); Indiana Jones and the Kingdom of the Crystal Skull / Indiana Jones a Království křišťálové lebky (2008); Star Trek (2009) a Avatar (2009).

Leigh Barbier vytvořila řadu uměleckých děl a návrhů obalů desek The Residents a jako umělkyně aktivně
vystavuje své kresby, malby a sochy v galeriích po celých Spojených státech.

Její kresby a malby zobrazující její vlastní, vykonstruovaný, fantastický až pohádkový svět - horské krajiny plné skupin záhadných diblíků a převážně ženských postav. S obrazy z cyklu Mushroomville vstupujeme do imaginárního světa plného žen a jejich dospívajících dcer. Autorka vypráví svůj příběh a zároveň své postavy prozkoumává a zachycuje je na jejich misi k pochopení všech zákeřných aspektů současné reality a nástrah současného světa.

LEIGH BARBIER

DĚTSTVÍ

Narodila jsem se a vyrůstala v Los Angeles, v Kalifornii. S mým nejlepším kamarádem Stevem jsme se divoce proháněli opuštěnými pozemky; do deseti let jsem si hrála na špinavé silnici, která se klikatila sousedstvím. Steve měl fialový fix a jednoho dne mi ho půjčil a já nabarvila sedm štěrkových kamenů, které byly rozesety kolem našeho domu. Stevovi se kameny tak líbily, že je vyměnil za fix, čímž vlastně definoval tu chvíli, kdy jsem se stala umělkyní. Život se okamžitě rozdělil na lidi, které těší namalované kameny, a na ty, kteří chtějí fix. Od tohoto okamžiku jsem chtěla vyjadřovat, kdo jsem, co vidím a cítím, a to jakýmkoli způsobem. I když jsem nebyla nijak významně nadaná mladá umělkyně, měla jsem, a stále mám, elán, vášeň a naději, a jsem přesvědčena, že tyto kvality mi pomohou dosáhnout mého potenciálu.
To, že jsem vyrůstala v duchu církve Křesťanské vědy se silnou a milující rodinou, položilo základy pro to, kým vlastně jsem. Tak jako v mnoha rodinách, i naším rodinným jádrem probíhaly velice pozitivní a velice negativní proudy. Mou odpovědí bylo vytváření imaginárních světů, obydlených panenkami, nábytkem pro hračky, autíčky a plastovými koňmi, žijícími v domech na stromech, kartónových pevnostech, odvodňovacích příkopech a bazénech. V průběhu let se pak tyto úlomky dětských her postupně přeměnily v hlínu, tužky, papír a barvu, žijící v mém studiu.
V dětství mí rodiče neustále něco vytvářeli rukama. Můj otec, fotograf u filmu, finančně zajišťoval naši šestičlennou rodinu a ve svém volném čase také maloval. Moje matka byla frustrovaná žena v domácnosti, ale neustále se učila novým dovednostem: vyráběla mozaiky, šperky z pryskyřice, panenky a také hodně šila, což jí vydrželo až do současnosti. Tím, že jsem byla nejmladší ze čtyř dětí a navíc jediná dívka, vytvořili jsme si s matkou a otcem pevné pouto, stmelené mnohými návštěvami muzeí a divadel.

DOSPÍVÁNÍ

V devatenácti jsem se přestěhovala do San Franciska, abych mohla studovat na univerzitě a začít žít samostatně. V uplynulých třiceti letech měli na můj život v oblasti sanfranciského zálivu obrovský vliv dva muži: Homer Flynn a George Lucas. Toho prvního jsem potkala (a nakonec si jej i vzala), když jsem s ním pracovala pro The Residents, a ten druhý je už patnáct let mým zaměstnavatelem v Industrial Light and Magic. Homer byl první člověk, který nejen přijal mou temnou stránku, ale také podporoval kreativitu, která z této temnoty vycházela. Toto jednoduché přijetí otevřelo bránu, díky které jsem nalezla sebevědomí potřebné k vyjádření nepříjemného a nevyřčeného.
Před Industrial Light and Magic jsem se pracovala v muzeu, ale dostala jsem se i k animovanému filmu – malovala jsem kulisy a sestavovala rekvizity, modely a formy. Po pár letech mě tato práce dovedla až do ILM, kde jsem své zkušenosti a kontakty nakonec zužitkovala ve světě digitálních efektů. V současné době mám ve studiu na starosti vytváření textur.

SOUČASNOST

Díky práci, kterou jsem dělala pro The Residents a Lucasovo impérium, koncept budování světa výrazně zformoval mou vlastní kreativitu. Protože můj osobní i profesní život se hemžil lidmi, kteří používali svou představivost k vytváření propracovaných příběhů za pomoci hudby, obrazů a filmu, bylo pro mě přirozené vytvořit si svůj vlastní svět – Houbičkov (Mushroomville). Tento imaginární svět stvořený jako reakce na mou melancholii, která vychází z nevyřešené minulosti, stejně tak jako ze současného napětí z práce a mateřství, se stal dokonalým východiskem pro mé naděje, obavy a úzkosti.
Obrazy z Houbičkova pak používám k vyjádření zneklidňujících aspektů mateřství, emotivní reality ztrát a úspěchů, ale také toho, jak se výchova dítěte odráží ve vlastních vzpomínkách z dětství. Nyní, po několika letech rozvíjení tohoto imaginárního světa, si Houbičkov začal téměř žít vlastním životem a já se dostala do role pozorovatele světa, který organicky vzniká v mé představivosti a podvědomí. Sama sebe pak vidím jako někoho, kdo jednoduše zaznamenává obrazy, které v tomto světě pozoruje.

HOUBIČKOV

Houbičkov je výhradně ženská komunita, která existuje pod širým nebem a je posetá sruby a cihlovými budovami, kde lze nalézt úkryt. Každá žena vchází do Houbičkova svou osobní branou, uzpůsobenou jejím psychologickým potřebám úniku či transformace. Jsou to ženy sjednocené ve své potřebě uniknout z širší kultury a vymezit se v jednopohlavním prostředí. Houba, jako metafora životní duality, symbolizuje jádro jejich kultury.
Ženy čelí izolaci, kterou si samy nastolily, tím, že hledají příležitosti k obchodu a výměně názorů se sousedícími výhradně mužskými komunitami, jako např. Cukrový vrch (Sugarhill), jehož obyvatelé se specializují na obrábění dřeva. Tito muži, kteří svůj život zasvětili ničení, napravují své hříchy tím, že v Houbičkově stavějí sruby. Klaunov (Clowtown), další sousední komunita, je domovem zběhlých a vysloužilých klaunů. Tato populace je známá nejen tím, že se neustál rozrůstá, ale také svou schopností vidět do budoucnosti, což často pomáhá ženám v Houbičkově odvrátit blížící se nebezpečí.
Simone, hlavní postava Houbičkova, vstupuje do světa Houbičkova tak, že vleze do jeskyně, kterou si vybrala pro její hustou tmu, která odráží její vlastní žal nad ztrátou jediné dcery, jež zemřela na uštknutí jedovatým hadem. Po čtyřiceti pěti dnech izolace Simone objeví pavučinovou trhlinu, která jí umožní pozorovat a poslouchat zpěvy žen z Houbičkova. Její zvědavost přebije žal a Simone se větším otvorem dostane do tohoto nového světa. Díky zlomenému srdci a své ztrátě se zcela podvolí této nové atmosféře.

VZDĚLÁNÍ / EDUCATION:
San Francisco State University, 1983, B.A. in Fine Art; Dean’s List

Samostatné výstavy / Solo Exhibitions:

1991 Sculpture. The Clay Studio Gallery, San Francisco

1993 Sculpture. The Clay Studio Gallery, San Francisco

1997 Leaving myopia. Space 743, San Francisco (two person show)

1998 Paintings. Lucinda Carmichael Gallery, San Francisco (two person show)

2003 Faces of Leigh. Convivant Gallery, Tampa, Florida

2004 Odd Couples. Boomerang Gallery, Petaluma, Ca. (two person show)

2005 Personal Stories. La Casa del Libro, San Francisco (two person show)

2006 Odd Couples 2. Boomerang Gallery, Petaluma, Ca. (two person show)

2008 Steve Cerio, Homer Flynn and Leigh Barbier. The Showroom, New York

2008 Mushroomville. Cuesta Art Gallery, San Luis Obispo, Ca.

2010 Leigh Barbier. Mona Lisa Gallery (in cooperation with Caesar Gallery), Olomouc, Czech Republic

Kolektivní výstavy / Group show

1990 Sculpture. Michael Himovitz Gallery, Sacramento (Introductory group show)

1992 Chain Reaction. Art’s Comission Gallery, San Francisco

1994 Sculpture. Bucheon Gallery, San Francisco

1995 The Book Show. Space 743, San Francisco

1997 California Small Works. Luther California Museum of Art Burbank Center for the Arts, Santa Rosa,
California (Ca.)

1998 Labyrinth: A Day of the Dead Exhibition. Yerba Beuna Center for the Arts, San Francisco

2000 Figures of Invention. Forman Gallery, Anderson center for the Arts-Hartwick College, Oneonta,
New York

2001 Parts of a Whole. Space 743, San Francisco

2003 Figures of Invention. The Work Space, New York

2004 7th annual group show. La luz de Jesus, Los Angeles

New tales to tell. San Luis Obispo Art Center, San Luis Obispo, Ca.

Spaceholders. Space 743, San Francisco

2005 feats of Clay XV111 exhibit. Lincoln Arts and ceramics factory, Lincoln, Ca.

2006 9th annual group show. La Luz de Jesus, Los Angeles

Encuentros/Encounters. Somarts Gallery, San Francisco

National juried show. Marin art Center, Ross, Ca.

2007 Grace and Madness. Boomerang Gallery, Petaluma, Ca.

Bay Area Annual. Sanchez Art Center, Pacifica, Ca.

2008 2008 juried show. i-5 Gallery at the Brewery Art complex, Los Angeles

Everything But the Kitschen Sync. 11th annual group show. La Luz de Jesus, Los Angeles

Arts on Fire. Sanchez Art Center, Pacifica, Ca.

How Well Do You Remember. POVevolving Gallery, Los Angeles

2009 Arts on Fire. Sanchez Art Center, Pacifica, Ca.

Juried @BAC. Works on paper. Berkeley Art Center, Berkeley, Ca.

2010 COLECT! Berkeley Art Center, Berkeley, Ca.

Work of an American figurative paintress and sculptress Leigh Barbier will be presented in cooperation with the Mona Lisa gallery. Leigh Barbier has been cooperating with The Residents for more than 15 years. Beside her painting, drawing and sculpture activities, Leigh Barbier participates in creating digital models for the movie industry. After her studies at San Francisco State University she had created models and exhibits for California Academy of Sciences, Oakland Museum and Tilden Nature Center. She had begun her cooperation with the movie industry by working on James and the Giant Peach, which had led to a possibility to work as a creator of models and sculptress at Industrial Light and Magic and Tippet Studios.

She has moved from working on models to working on digital painting and special effects.

Some of her movie successes: Star Wars: Episode II - Attack of the Clones; Pirates of the Caribbean: The Curse of the Black Pearl; Pirates of the Caribbean: Dead Man's Chest; Transformers (2007); Evan Almighty (2007); Indiana Jones and the Kingdom of the Crystal Skull (2008); Star Trek (2009) and Avatar (2009).

Leigh Barbier has created many of the works of art and album covers for The Residents. As an artist, she actively exhibits her drawings, paintings and sculptures in galleries all around the Unites States.

L E I G H B A R B I E R>>>OFICIAL WEB
I was born and raised in the San Fernando Valley, California, and grew up on a gravel road, running barefoot and free between neighbor's homes. I attended a Christian Science church every Sunday and Disneyland once a year. I remember thinking as a small child that Sees candy was a religious destination and God looked like a tube of toothpaste. Later museums replaced Sees candy and I found order in the universe through art.

I am drawn to religious art, admire Thomas Hart Benton's line and color, adore the muralist of the Mexican Revolution and can`t get the images of Disney from my 1960s childhood out of my visual vocabulary.

I have found that the work I have done to earn a living has impacted me more than anything I learned in college. From museum model-making to digital painting for the special effects industry; they have both shaped and condensed my hands on skills and sharpened my eye.The highlights have been working on dioramas for the California Academy of Sciences, being part of an all girl team to make a giant baseball mitt for the Giants stadium and digitally painting on Star Wars, Episode 2 and 3. My best freelance opportunity to date has come from my experience working with the San Francisco musical group, The Residents over the last 15 years. This has been the perfect combination of work and art, an opportunity to combine my vision with the narrative visuals of the Residents' myth-making.

For me, making drawings, paintings and sculpture is a simple and direct process of giving emotions form. This compulsion, along with my over-active imagination that perceives peril around every corner, drives my image making.

LEIGH BARBIER

CHILDHOOD

I was born and raised in Los Angeles, California. Running wild though vacant lots with my best friend Steve, I played barefoot on a dirt road that snaked through my neighborhood until I was 10. Steve had a purple magic marker, and one day he let me borrow it to color 7 white gravel rocks surrounding our house. Steve found the rocks so beautiful that he traded them for the marker, thus defining the moment when I became an artist. Life instantly became divided into the people who are happy with painted rocks and the ones who want the marker. From that point on, I wanted to express who I was , what I observed, and what I felt, any way that I could. While I wasn't an especially gifted young artist, I had and still have drive, passion, and hope, determined that these qualities will help me reach my potential.
Growing up in the Christian Science church with a strong and loving family laid the foundation for who I am. As with many families, there were both very positive and very negative veins running through our nuclear unit. My response was to create imaginary worlds populated with dolls, toy furniture, tiny cars, and plastic horses, living in tree houses, cardboard forts, drainage ditches, and swimming pools. But then, over the years, the detritus of childhood play eventually transformed into clay, pencils, paper and paint, living in my studio. Throughout my childhood, both of my parents were always creating something with their hands. My father, a still photographer for the movie industry, supported our family of 6 and, in his off hours, he was also a painter. My mother, a frustrated stay-at-home housewife in my early years, was constantly learning a new crafts: mosaics, resin cast jewelry, sewing with polyester, doll making, and many others. At present she is still a passionate quilter. Being the youngest of four and the only girl, after my brothers moved out, my mother, father and I created a tight bond, cemented by many trips to the museum and theater.

BECOMING AN ADULT

At 19 I moved to San Francisco to attend college and begin my own independent life. During the past 30 years, two men have had a huge impact on my life in the Bay Area: Homer Flynn and George Lucas. The first I met (and eventually married) while working with him for The Residents, and the second has been my employer at Industrial Light and Magic for the past 15 years. Homer was the first person to, not only accept my dark side, but also support the creative output originating in that darkness. This simple acceptance opened a portal through which I found the confidence needed to express the uncomfortable and unsaid.
Before working for Industrial Light and magic, I was involved in both museum work and stop motion filmmaking, painting sets and fabricating props, models and molds. After several years, this work eventually led me to the model shop at ILM, where experience and the connections eventually led me into the world of digital special effects. After a short period of training, I became a texture painter, which is the work I presently do.

THE PRESENT

Because of the work I have done for the Residents and the Lucas empire, the concept of world building has strongly shaped my own creativity. Since both my personal and professional life contained individuals using the power of their imagination to construct elaborate narratives using music, images and film, it was natural for me to create my own world, Mushroomville. As a response to personal melancholy, originating in an unresolved past as well as present pressures of work and motherhood, this imaginary world has become a perfect outlet for my hopes, fears and anxiety.
Motivated in this way, I use the Mushroomville images to express the unsettling aspects of motherhood, the emotional reality of loss and gain, and the ways in which nurturing creates face to face impact with one's own childhood memories. Now, after several years of developing this imaginary world, Mushroomville has begun to create its own momentum, causing me to become an observer of a world organically tumbling forward from my imagination and subconscious. At this point I see myself as simply recording the images of what I see there.

MUSHROOMVILLE

Mushroomville is an all female community existing under open skies dotted with occasional log cabins and brick buildings to provide shelter. Each woman enters Mushroomville through her own personal portal, tailored to meet her psychological needs for escape or transformation. The women bond in their need to release themselves from the larger culture and define themselves in a single sex environment. Serving as metaphor for life’s dual nature, the mushroom symbolizes the core of their culture.
As a way of countering their self imposed isolation, the women seek opportunities for trade and exchange of ideas with neighboring all male communities such as “Sugarhill ” whose occupants specialize in woodworking .These men, who were once living lives of ruin and destruction, redeem their past by building the log cabins in Mushroomville. Clowntown , another neighboring community, is home to run away and retired clowns . This population is not only known for their perpetual procreating but for their ability to have visions of the future, which often aid the women in Mushroomville to avoid forthcoming danger.
Simone, Mushroomville's primary protagonist, enters the world of Mushroomville by crawling into a cave, chosen for it`s dense darkness, reflecting her own grief at having lost her only daughter to the bite of a poisonous snake. After 45 days of isolation, Simone discovers a spidery crack which allows her to both observe and hear the chanting of the women of Mushroomville . Her curiosity for the moment overtakes her grief and she follows the crack to a larger opening where she makes her way into this new world. Her broken heart and loss has rendered her completely defenseless to this new atmosphere.

Celoroční výstavní program Galerie Caesar je podporuje
Ministerstvo kultury ČR a Olomoucký kraj.

Year-round programme of Galerie Caesar is supported by
Czech Ministry of Culture and Olomouc Region.

mediální partner / media partner

ZPĚT