Milan Kunc - 75

Život malíře, kreslíře, sochaře, keramika, autora instalací a performancí Milana Kunce je bytostně spjat s Prahou a Německem, se stejnou lehkostí se však pohyboval na americké, italské
a nizozemské scéně. Většinu života strávil v Düsseldorfu (jako žák Josefa Beuyse a Gerharda Richtera) a v Kolíně nad Rýnem. V tamější kultuře se naturalizoval natolik, že je dnes považován za jednoho z předních protagonistů německého figurativního malířství osmdesátých let.

Milan Kunc se narodil 27. listopadu 1944 v Praze. Studoval v letech 1964 až 1967 na pražské Akademii výtvarného umění u Karla Součka. V osmém semestru byl pro „nedostatek talentu“, tedy spíše pro konflikty s vedením Akademie, vyloučen. Po okupaci Československa zůstává v Itálii
a v roce 1970 odchází do Německa studovat na Staatlichen Kunstakademie v Düsseldorfu u profesora Jo­sepha Beuyse a studia dokončuje u Gerharda Richtera.  Roku 1979 spoluzaložil
s Janem Knapem a Peterem Angermannem skupinu Normal, jejíž činnost trvala do roku 1981. Postupně žil a pracoval v Kolíně nad Rýnem, v Římě, Toskánsku, v New Yorku a East Hamptonu, během let 1996–1997 pracoval na keramických sochách v holandském Den Haagu.
Od roku 1998 do 2000 žil a pracoval v Schlosstalu v Německu,
od 2001 střídal Prahu a Kolín nad Rýnem a od roku 2004 působí v Praze.

Milan Kunc je mezinárodně proslavený česko-německý malíř. Koncem 70. let vytvořil takzvaný ost-pop, což byla jeho vlastní varianta pop-artu. Když v roce 1979 vznikla v Düsseldorfu skupina Normal, znamenala její činnost podstatný příspěvek pro právě se formující vlnu postmoderního malířství
v Německu. Kuncův projev charakterizuje uvolněná fantazie, víra v sílu tradičního obrazu, schopnost mísit různé vlivy z dějin malířství. Milan Kunc ve svém díle pracuje s prvky socialistického realismu, spotřební reklamy a symbolů konzumní společnosti, surrealismu, naivity, pop artu a kýče. V mnohavrstevnatých tématech svých obrazů se také dotýká ekologie, kriticky a zároveň s humorem či ironií komentuje dnešní společnost. Jeho práce směřuje ke klasicizující syntéze
a vyznačuje se mimořádným citem pro kompozici a vytříbeným barevným cítěním. Věnuje se také plastice, která se vyznačuje stejnými kvalitami jako jeho malované obrazy.

Americký vědec a významný výtvarný kritik Donald Kuspit napsal:
„Umění Milana Kunce nás oslovuje na dvou úrovních. Na jedné straně se vysmívá univerzálnímu jazyku kýče tím, že ho používá absurdním způsobem a na druhé straně ukazuje, že všechno to je až příliš lidské a že tam, kde existuje lidská společnost, nemůže být žádný ráj.“

Milan Kunc dnes patří k českým umělcům, jehož práce je známa a respektována nejen v Evropě
a je součástí mnoha veřejných i soukromých sbírek na celém světě. 
Stále vystavuje převážně v zahraničí a několik výstav proběhlo i České republice
(Belveder Praha, Galerie V. Špály Praha, Galerie Caesar Olomouc, Dům umění města Brna,
Muzeum umění Olomouc, Cermak Eisenkraft Praha).

Milan Kunc v České republice spolupracuje s Galerií Caesar v Olomouci
a Cermak Eisenkraft v Praze,
v zahraničí ho zastupuje Galerie Andrea Caratsch, Zürich.