DAVID JEDLIČKA

GALERIE CAESAR OLOMOUC
UMĚLCI / ARTISTS  A–Z

 



David Jedlička
Narozen 12. 11. 1969, Brno
Studia:
1992-1997 Katedra výtvarné tvorby Ostravská Univerzita, ateliér malby ak. mal. Daniela Balabána
Žije a pracuje v Olomouci
Odborný asistent oboru malba na KVV PdF UP Olomouc

Ve vlastní tvorbě se zaměřuje především na figurální malbu.


Samostatné výstavy / Solo exhibitions ( výběr / selected):
1998 Helou Doly. Galerie Fiducia, Ostrava
1999 Pozdní odpoledne. Antikvariát Černý pavouk, Ostrava
Dark afternoon. Galerie 761 Ostrava
2002 Těžká hodina. Galerie Synagoga, Hranice na Moravěs ( sIvo Sumcem)
2004 Decent, NoD, Praha
2005 Obrazy. Galerie Na věčnosti, Znojmo
2006 „36“.  Stánek č. 36, Olomouc ( s Vladimírem Havlíkem )
2008 Naše obrazy. Galerie Šternberk, Šternberk ( s Pavlem Formanem)
2009 Druhá míza. Galerie Café 87, Olomouc
Dámská volenka. Galerie Bárka café, Ústí nad Labem
Dámská volenka. Galerie Minikino, Ostrava
2010 Uložit jako... Galerie Caesar, Olomouc
Společné výstavy / Group exhibitions ( výběr / selcted ) :
1995 Ikarův vzestup. SGVU Most
1996 Kapituální úlovek. Galerie Fiducia, Ostrava
Konfrontace. Praha-Svárov
1997 Kolmo k ose. Ostrava
1998 Ostrava ..umjeni?. SVU Mánes, Praha
1999 Ostrava - Ústí. Budova Policie ČR, Ústí nad Labem
Zloty Schilling. Dům umění, Znojmo
2000 „Klasika 2000“.  Muzeum umění, Olomouc
2001 „Vánoční lesík“. Galerie Šternberk, Šternberk
Výtvarníci z Ostravy. Muzeum Vojtecha Lofflera, Košice
2003 „ Nejmladší“. NG, Praha
2005 Aktual 05.  Galerie Caesar, Olomouc
2006 „OVA 95 – 05“. GVUO, Ostrava
2007 Aktual 07. Galerie Cae sar, Olomouc
2008 Frei von Nostalgie. Traun, Linz, Rakousko
Velké prádlo, Galerie Caesar, Olomouc
2009 ARTSAFARI. Sochařské studio Bubec, Praha

Zastoupení ve veřejných sbírkách
Národní galerie v Praze (Česká republika), zastoupení v soukromých sbírkách: Česká republika, USA.

Literatura: David Jedlička. Ivo Sumec. Těžká hodina (domácí práce). Katalog výstavy. Bez úvodního textu. Nákladem autorů 2002. Nejmladší / The Youngest. Katalog výstavy. Texty Milan Knížák, Tomáš Vlček, Jiří Valoch, medailony autorů. Praha, Národní galerie 2003, s. 66-67. – Ostrava. Umjeni...? Katalog výstavy. Texty Jana a Jiří Ševčíkovi, Hnát Daněk. Katalog výstavy. Ostrava, [Galerie 76, 2008]. – Hana Myslivečková et al., Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc, Univerzita Palackého 2007. – Olga Badalíková: David Jedlička a Pavel Forman v Galerii Šternberk, Prostor Zlín, 2008, č. 3, s. 17-19. –  Futura. 4 pozice mladé středomoravské figurativní malby 2005–2010. Pavel Forman, Zuzana Dvorská Šípová, David Jedlička, Petr Kunčík. Katalog výstavy. Text Ladislav Daněk. Olomouc, Agentura Galia 2010

Situace Davida Jedličky

David Jedlička (1969) patří ve své generaci mezi nejzajímavější figurální malíře, jejichž působnost je spojena s regionem střední Moravy. Přesto je jeho tvorba paradoxně známější v celostátním kontextu (viz medailon), neboť v Olomouci, kde působí od roku 1999 jako odborný asistent na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, jsme se mohli setkat s jeho obrazy zatím  jen sporadicky. Výstava v Galerii Caesar je tedy jeho první větší samostatnou přehlídkou.

Na rozdíl od dávných dob moderny, kdy malíři kolem čtyřicítky pořádali svoje první retrospektivní výstavy, se Jedlička rozhodl představit veřejnosti práce z posledních dvou tří let. Je to na jedné straně škoda, neboť kdo si dnes dokáže vybavit jeho obrazy staré deset či více let? Ale na straně druhé tak máme příležitost seznámit se s Jedličkovým současným projevem v poměrně široké malířské i námětové škále. Volba padla na čtyři okruhy jeho starších i současných zájmů – interiéry, pláže, lesní motivy a digitální tisky řekněme komiksového ražení. Důraz je tedy položen výhradně na figurativní složku malířovy práce, přestože v jeho tvorbě se často setkáme i s tématem civilních zátiší.

Zásadní otázkou ovšem je, čím se Jedlička vlastně od svých kolegů odlišuje v rámci vývoje figurativní malby, jak jsme ji mohli sledovat v posledním dvacetiletí.

Letmo si připomeňme, že kolem poloviny 90. let minulého století se v Česku velmi vzrušeně diskutovalo o „konci malby“, respektive o možném zániku závěsného obrazu vůbec. Tehdy se do popředí drala tzv. nová média a obraz se mnohým jevil jako něco nevkusně zastaralého, statického, neodpovídajícího novým technologiím. Tato diskuse ve skrytější podobě sice probíhá doposud, ale nelze si nevšimnout, že v posledním desetiletí – ačkoliv jsme zažili a zažíváme podobně útočný tón například u zastánců neopostpostkonceptualismu (na přesnosti „nálepky“ tolik nezáleží J) – zájem o závěsný obraz opět stoupá. Škála dnešních přístupů k malbě se ovšem jeví téměř jako bezbřehá. Zjednodušeně bychom mohli říci, že po technologické stránce osciluje od využití postupů starých mistrů (tuto postupně sílící linii jsme zaznamenali již v první polovině 90. let) až po přitakání digitálním technologiím. Z hlediska námětového se pak v malbě posledního dvacetiletí setkáme s přepestrou směsicí všeho možného – od vzývání banality a klipovosti, přes revitalizaci abstraktních a geometrických tendencí až po přeexponované náměty z oblastí dříve víceméně tabuizovaných. Jednotlivé názory či přístupy na sebe ostře narážejí, vše je dovoleno a nikdo vlastně přesně neví proč.

V dobách výše záměrně zmíněné moderny se „boj o nové umění“ odehrával víceméně v rámci vypjatě individualistického požadavku „jednoty obsahu a formy“. Mohlo by se zdát, že dnes je tomu podobně, nicméně je zde jeden zásadní rozdíl. U řady umělců, jak mám možnost se s nimi nebo s jejich díly setkávat, pozoruji cosi jako ztrátu či přinejmenším skepsi k objevení (či vztahování se) k „nadosobnímu horizontu“, tedy k něčemu, k čemu, jakkoli utopisticky či naivně, se upínali příslušníci moderny a avantgardy.

Do nastíněné situace vstoupil David Jedlička, řemeslně velmi dobře vybavený studiem u Daniela Balabána na Katedře výtvarné tvorby Ostravské univerzity, v roce 1997 jako nadějný mladý malíř, jehož zájmy se neupínaly jen k výtvarnému umění, ale rovněž k aktuálním výbojům v elektronické hudbě anebo v oblasti filmu. Někdy v té době jsem měl možnost vidět prvně kolekci jeho obrazů a i přes naši značnou názorovou rozdílnost mi bylo zřejmé, že Jedličkova případná jedinečnost se bude v budoucnu odehrávat především na poli jeho vrozeného koloristického cítění. Jedlička je totiž tím typem malíře, jehož bytostným jazykem, přestože k nám promlouvá prostřednictvím „zastavených příběhů či situací“, je řeč tvarů a barev. Jeho starší i nejnovější obrazy, které mimo jiné nezřídka oplývají osvobozujícím smyslem pro humor či situační nadsázku, jsou vedle námětové čitelnosti především jedinečnými barevnými zážitky. Tedy jsou svého druhu snad až hudebními skladbami, v nichž se mísí na pozadí figurativních výjevů tóny operety s operou  a třeba hip hopem. Jinak řečeno, Jedlička přináší do současné nepřehledné malířské scény pozitivní, otevřenou energii, bez níž nelze uvažovat o „nových horizontech“ v umění, tím méně pak v celé společnosti.

 

Ladislav Daněk, 25. 3.26. 3. 2011

 

 

 

 



 

SPOLEK OLOMOUCKÝCH VÝTVARNÍKŮ 
THE SOCIETY OF OLOMOUC VISUAL ARTISTS
NÁVŠTĚVNÍ KNIHA / GUESTBOOK
PRODEJ VÝTVARNÝCH DĚL / ART FOR SALE
 PRODEJNA VÝTVARNÝCH POTŘEB
 ARCHIV  1991–2000
 ARCHIV  2001–2005
 ARCHIV  2006
 ARCHIV  2007–2009
 SOCHAŘSKÁ SYMPOZIA SLOUP
 O NÁS / CURRICULUM VITAE
 GALERIE – PROSTORY / SPACE
 ODKAZY / LINKS
 
OTEVŘENO / OPEN
Pondělí–Pátek
9.00–12.00 / 12.45—17.00
Sobota
9.00–12.00


google mapa - exterier
 KONTAKT / CONTACT

Galerie Caesar
Horní náměstí-radnice
772 00 Olomouc
tel.: 585 225 587

e-mail: galerie.caesar(at)email.cz 

e-mail: info(at)galeriecaesar.cz 

 PODPORA / SUPPORT

Celoroční výstavní program 
Galerie Caesar 
je finančně podporován z grantu
Ministerstva kultury ČR




    MEDIÁLNÍ PARTNEŘI / MEDIA PARTNERS



© Galerie CAESAR  

Nahoru / Top