2. 7. 2024–29. 8. 2024

Výstava Peter Angermann / Antonín Střížek je prodejní...

Nabízíme díla výrazných malířských osobností

 

více>>> Peter Angermann více>>> Antonín Střížek
   
 

               
 

   
   


 

Peter Angermann

Narozen / Born: 1945 in Rehau, Bayern

Studia / Study: 1966-68 Akademie der Bildenden Künste, Nürnberg (painting class Gerhard Wendland)
1968-72 Kunstakademie Düsseldorf (Joseph Beuys)

1969 zakládá skupinu YIUP / Forms YIUP-Gruppe with Robert Hartmann, Hans Rogalla, Hans Henin, Hans Heiniger

1979 s Janem Knapem a  Milanem Kuncem spoluzakládá skupinu Normal / Forms together with Jan Knap and Milan Kunc the Normal Group.

1981 Cena za malířství / Lisa and David Lauber-Prize for Painting.
1986 Hostující docent / Visiting Professor Academy of the Arts Reykjavik (Listahaskoli Islands) Iceland.
1992-1993 Hostující profesor malby / Visiting Professor of Paintig Gesamthochschule Kassel. 
1996-2002 Profesor malby / Professor of Painting Staedelschule in Frankfurt am Main
Od – do / seit 2002 to 2010 Profesor malby / Professor of Painting Akademie der Bildenden Künste in Nürnberg.

Žije a pracuje / Lives and works in Thurndorf

Veřejné sbírky / Public Collections
Bayerische Staatsgemaeldesammlung, Muenchen
Das Neue Museum in Nuernberg
MMK Frankfurt am Main
Hessisches Landesmuseum, Darmstadt
Centraal Museum, Utrecht
National Gallery of Iceland, Nylistasafn Islands, Reykjavik
Groninger Museum
Germanisches Nationalmuseum, Nuernberg
Trevi Flash Art Museum di Arte Contemporanea
Deutsches Historisches Museum, Berlin
Museum Kelvingrove, Glasgow
Galleria d'Arte Moderna e Contemporanea, San Marino
Staatliche Kaliningrader Kunstgalerie
MACI Isernia
Museum Abteiberg, Moenchengladbach
Museum am Ostwall, Dortmund
Muzeu umění Olomouc
Galerie Klatovy / Klenová

 

 

 


Antonín Střížek

Antonín Střížek prožil své dětství v Ostravě-Porubě.
Jeho umělecká tvorba je ovlivněna postmodernou a věnuje se také cestování. Procestoval různé části světa, včetně Číny, Mexika, Jižní Ameriky, Španělska, Itálie a Japonska.
V roce 2002 se podílel na zpracování realizace opony pro Státní operu v Praze.

Střížkova tvorba je charakterizována postmoderní estetikou, a jeho práce odrážejí různorodé kulturní vlivy a inspirace z jeho cest. Je známý jak pro své malířské, tak fotografické práce, které reflektují jeho pestrý pohled na svět.

Antonín Střížek se narodil 22. května 1959 v Rumburku, působí v Praze.

V letech 1983 až 1988 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze.

Mezi lety 1997 až 2011 zde vedl malířský ateliér.

Zúčastnil se řady domácích i zahraničních výstav (Galerie umění Karlovy Vary 2017; Muzeum umění Olomouc, 2016; Pražský dům, Brusel, 2013; Národní galerie v Praze, 2012; Galerie Rudolfinum 2011; Galerie moderního umění v Hradci Králové, 2008; Galerie Klatovy/ Klenová, 2006; Städtische Galerie Kubus, Hannover2004; Moravská galerie v Brně, 2003; Moravská galerie v Brně, 1998; TheSouth Bank Centre, Londýn, 1993; Alšova jihočeská galerie, 1993; Muséed‘Art Moderne de la Ville de Paris – ARC au Couvent des Cordeliers, Paříž,1992, Museo di Stato – Galleria D‘Arte Moderna e Contemporanea, San Marino, 1991; Galerie der Künstler, Mnichov, 1991; Galerie der Stadt Esslingen, 1988; Konfrontace I–V, 1984–1986).

Samostatně vystavoval mj. v Galerii výtvarných umění v Ostravě (2017), Alšově jihočeské galerii (2013), v Dome umenia v Bratislavě (2012), v Galerii Václava Špály (2001, 2022), na Universität Innsbruck (1993) ad.

Je zastoupen ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie Benedikta Rejta v Lounech, Galerie výtvarného umění v Roudnici nad Labem, Galleria Nazionale d’Arte Moderna San Marino ad.

 




 

   

 


 

Peter Angermann se narodil v Rehau, 6 km od Aše; nyní žije nedaleko od Chebu v Thurndorfu v Horní Falci. Po studiu na akademii v Norimberku byl v roce 1968 přijat do třídy Josefa Beyuse na düsseldorfské akademii, ohnisku nejaktuálnějších tendencí. Tehdy však již byl vášnivým malířem, což vůbec nekorespondovalo s Beyusovým aktivistickým konceptualismem. Po absolutoriu se spojil s dalším podobně naladěným Beuysovým žákem, Čechem Milanem Kuncem, a společně vyvinuli nový malířský jazyk, v němž se objevovaly odkazy na každodenní život i tradiční ikonografii, sociální kritika a především v umění dlouho nevídaný prvek – humor. V roce 1979 se k nim připojil další Čech Jan Knap, který v Düsseldorfu studoval u Gerharda Richtera, a založili skupinu NORMAL. Ta se během své krátké existence zúčastnila důležitých přehlídek nastupující postmoderny, např. newyorské Time Square Show nebo pařížského Bienále.
 

Od 80. let se Angermann kromě tematických obrazů intenzivně věnuje i plenérové krajinomalbě, jež z moderního umění téměř vymizela. Pro Petera Angermanna je zvláště inspirativní blízké okolí jeho o samotě na pahorku stojícího domu s úžasným výhledem na malou vesničku mezi kopci v Bavorsku.
Krajinu zachycuje bez jakékoliv idealizace se všemi „nemalebnými“ industriálními doplňky, jako jsou zemědělská sila či větrné elektrárny. 

Zdá se, že autor v současné krajinářské práci stále více přesouvá důraz na techniku a tradiční zákony malířství. Ačkoliv krajinomalba je dnes spíše na okraji zájmu, umělec, tak jako vždy, naslouchá svým vlastním potřebám, které bez ohledu na současné trendy rozvíjí. Angermann je výborný kolorista a ve  svém díle uplatňuje své malířské mistrovství a práci s barvou. Jeho obrazy jsou příjemně prozářené sluncem. Podobně se stejnou uvolněností a nesmírnou chutí, rychlým a výrazným rukopisem maluje zimní motivy. Nejednou tvoří obrazy téhož místa, které vznikají v určitých cyklech – časových (roční doby) nebo proměnlivosti (v barvě a světle).

Spolu s Peterem Angermannem lze konstatovat: Umělec je člověk, který nám předkládá svůj zvláštní způsob pozorování. Když zaznamená i něco, co není vidět.



 

Impulsem pro namalování obrazu a vůdčím zájmem při jeho malování je pro Antonína Střížka touha po harmonizaci všech prvků obrazu. Ta ho nutí k malování, které se mu stává, právě pro tuto činnost, trvalým zdrojem radosti. Jaké prvky jsou harmonizovány, není lehké vyjádřit, protože, obraz je, jak známo, věcí estetického myšlení a to neumožňuje adekvátní pojmový popis.

Prvním popudem k malbě je u Střížka příběh. Ten může pocházet z osobního prožitku, nebo z nějakého obrazového vzorce spatřeného třeba na staré fotografii. K příběhu zaujme malíř osobní vztah a ten je pak základním motorem pro tvorbu obrazu. Zároveň se však objevuje druhý člen tvůrčího procesu, a tím je umělcova potřeba korigovat jednostrannost osobního zaujetí a celou osobní historii, která příběh barví svým vlastním koloritem. Od té chvíle obraz vzniká jako výsledek zápasu mezi touhou vyjádřit osobní prožitek příběhu a potřebou dát osobním ideám nadosobní obecně platnou formu. Ta se projevuje pravidly, která malíř při své práci nachází, pravidly výstavby obrazu. Tato pravidla, ať jde o vztah barev, linií, ploch, světla, jednotlivých ikonických znaků, jsou případy vztahu mezi jednotlivými prvky a celkem. Celek obrazu vytvořený souborem detailů zpětně formuje každý ze svých členů tak, aby žádný prvek nevybočil z harmonie celku.

Není to ale jen harmonizace forem, které by sloužily sdělování obsahu. I obsah sám je jen jedním z prvků celku a podléhá stejné hře jako tak zvané formální prvky. Příběh je líčen jen v takové míře realismu, která je dána harmonií obrazového celku. Celek obrazu je výsledkem hry, která má na jedné straně své dané hřiště a svá přesná pravidla, na druhé straně, jako ostatně každá lidská hra, je výhledem do tajemství lidského žití.

Střížek důsledně usiluje o „objektivitu“ s jasným vědomím, že je to snaha marná. V tomto napětí vidím kouzlo Střížkových obrazů: v obraze se přede mnou otevírá prostor, ve kterém spatřuji připomínku své vlastní svobody, tj. povinnosti sám znovu a znovu ručit za to, čemu se říká realita.

 
   

 

 


 

 

POHLEDY DO VÝSTAVY  / VERNISÁŽ  - Foto: Oldřich Šembera

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Zleva: Antonín Střížek, Miroslav Schubert, Peter Angermann
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

 

ZPĚT


 



Celoroční výstavní program Galerie Caesar je realizován za finanční podpory 
Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje, statutárního města Olomouc a Café Restaurant Caesar.


The year-round exhibition programme of Caesar Gallery is made possible with the financial support
of the The Czech Ministry of Culture, the Olomouc Region, the City of Olomouc and the Cafe Restaurant Caesar.
Thank you.

 

 

             © Galerie CAESAR  

 

NAVRCHOLU.cz