Jiří Georg Dokoupil
Jedlík špaget / Mangeur de spaghettis. 1996
litografie na papíru
54,5 x 71,5 cm

Bohdan Hostiňák (narozen 18. 9. 1968, Svidník). Žije a tvoří v Bratislavě.
Studoval na Vysoké škole výtvarných umění (VŠVU) pod vedením Rudolfa Sikory. Je výraznou malířskou osobností střední generace na Slovensku. Hostiňák je známý svým zanícením pro malbu a kresbu, které systematicky zpracovává do tematických celků. Inspiraci čerpá v současné realitě i historii. Nicméně tomu se některé výtvarné a symbolické prvky v jeho obrazech znova a znova vracejí v nových souvislostech, podobách a kombinacích. Takto je vše se vším jeví vnitřně propojené a zřetězené jakýmsi permanentním impulzem přeměny, sjednocujícím principem vzájemných protikladů a paradoxů, který je vlastní realitě okolo nás. Hostiňákova díla jsou na hraně racionality a iracionality, reality a fikce.
Jeho díla jsou zastoupena v soukromých a veřejných sbírkách, zúčastňuje se na vícerých výstavách doma i v zahraničí.

Jan Knap (narozen 8. 7. 1949, Chrudim)
V letech 1968–1969 studoval architekturu na Stavební fakultě ČVUT v Praze. V roce 1969 odešel do Brazílie.
V roce 1971 studoval u profesora Gerharda Richtera na Akademii výtvarných umění v Düsseldorfu.

V letech 1972–1982 žil a pracoval v New Yorku, roku 1979 s Milanem Kuncem a Peterem Angermannem založil skupinu Normal. Krátký čas sloužil v americké armádě, zkoušel se prosadit jako ilustrátor, věnoval se abstraktní malbě, myl okna a dělal číšníka.
V letech 1982–1984 studoval teologii v Římě. V letech 1984–1989 žil a pracoval v Kolíně nad Rýnem, v letech 1989–1992 v Modeně.
Od roku 1992 žije a pracuje v České republice, od 1994 volně spolupracuje s Galerií Caesar v Olomouci.

Samostatně vystavuje od roku 1985 (Německo, Španělsko, Itálie, Anglie, Belgie, Nizozemí, Rakousko, ČR, Slovensko, USA ad.), kolektivně od roku 1980. 

Mark Kostabi (narozen 27. 11. 1960, Los Angeles, Kalifornie, USA)
Kalev Mark Kostabi je americký malíř, sochař a skladatel.
Kostabi je také známý pro svůj koncept „Kostabi World“, což je studio, kde zaměstnává asistenty,
kteří realizují jeho obrazy, čímž zdůrazňuje komerční aspekt umění. 

Kostabi se narodil estonským přistěhovalcům Kaljo a Ritě Kostabiovým.
Vyrůstal ve Whittieru v Kalifornii a studoval kresbu a malbu na Kalifornské státní univerzitě ve Fullertonu.
V roce 1982 se přestěhoval do New Yorku a do roku 1984 se stal prominentní postavou umělecké scény East Village,
kde získal cenu „Proliferation Prize“ od East Village Eye za to,
že se zúčastnil více uměleckých výstav než kterýkoli jiný newyorský umělec.

Americký výtvarník a skladatel Mark Kostabi je jednou z nejznámějších ikon legendární newyorské umělecké scény poloviny 80. let v East Village. Kostabi, současník Andyho Warhola a Jeana-Michela Basquiata, přišel se zcela jedinečným uměleckým stylem, který našel odezvu u diváků po celém světě.
Jeho univerzální postavy bez tváře obývají surrealistické světy barev a kontrastů.
Světy, v nichž se jeho objekty setkávají s tématy lásky, izolace, technologie a moderních úzkostí.
Jedná se o Kostabiho touhu po univerzálním vizuálním jazyce, který překračuje rasové a národnostní bariéry,
kdy si v jeho obrazech může každý přečíst svůj vlastní příběh.

V roce 1987 začal vystavovat v renomovaných galeriích ve Spojených státech, Japonsku, Německu a Austrálii.
Uznání v odborném tisku si získal poté, co v roce 1988 založil na Manhattanu umělecký ateliér „Kostabi World“. 
V roce 1990 začala Kostabiho tvorba získávat uznání také v Itálii, což ho přimělo k tomu, že se v roce 1996 podruhé usadil v Římě
a svůj život tak rozdělil mezi Itálii a Spojené státy. 

Kostabiho díla jsou ve sbírkách Národní galerie umění ve Washingtonu, D.C., Princeton University Art Museum,
Muzeu moderního umění v New Yorku a muzea Solomona R. Guggenheima v New Yorku.

Jan Kubíček (narozen 30. 12. 1927, Kolín nad Labem, zemřel 14. 10. 2013, Kolín)
Malíř, kreslíř, grafik, přední reprezentant české školy konstruktivního umění.
Žil a pracoval v Praze v roce 2013 se Jan Kubíček kvůli špatnému zdravotnímu stavu stěhuje z Prahy do Kolína.

 

V letech 1948–1954 studoval v Praze na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a v letech 1944–1957 Akademii múzických umění obor scénografie.
Od realistické malby, přes lettrismus a informel přešel k nejradikálnějším formám geometrie. Stejně dobře se dokázal pohybovat
i v oblasti fotografie a objektu. Strohá analýza řádu a systému, logika, zkoumání formy a akce. Člen skupiny Křižovatka.
Jan Kubíček je jeden z nejautentičtějších z řady důležitých jmen českých racionalistů generace 60. let.
Svým dílem je řazen k předním reprezentantům české školy konstruktivního umění a v grafické tvorbě k zakladatelským osobnostem české serigrafie.
Byl dlouholetým členem spolku českých grafiků Hollar. Od konce 60. let se zúčastňuje výstav českého konstruktivismu, rovněž jako člen Klubu konkrétistů, který sdružuje české i zahraniční elementaristy.
Na přelomu let 1993–1994 Janu Kubíčkovi Wilhelm-Hack-Museum v Ludwigshafen am Rhein uspořádalo rozsáhlou monografickou výstavu, k níž vyšel velmi obsažný katalog.

Milan Kunc (narozen 27. 11. 1944, Praha) je český malíř, dnes známý v mnoha zemích včetně Německa, USA, či Itálie.
V letech 1964–1967 studoval na pražské Akademii výtvarných umění u profesora Karla Součka. V osmém semestru byl však vyhozen.
Roku 1969 odešel do Německa, kde studoval v letech 1970–1975 u profesora Josepha Beuyse a Gerharda Richtera.

V roce 1979 založil společně s Peterem Angermannem a Janem Knapem skupinu NORMAL.

Není mnoho českých umělců, kteří se podíleli na formování nějakého důležitého světového hnutí či směru.
Jedním z nich je Milan Kunc, jeden z významných představitelů návratu figurativního obrazu v 70. letech minulého století po období, kdy internacionální scéně dominovaly konceptuální tendence.

Galerie Caesar, Olomouc
10. 9.–2. 10. 1998 Okruh umělců Galerie Carini
(Barni, Bonechi, Cannella, Ceccobelli, Cucchi, Gallo, Chia, Knap, Kunc, Marini, Salvo, Zorio).
4. 4.–28. 4. 2006 Milan Kunc. Obrazy a kresby / Paintings and drawings.
2. 9.–26. 9. 2008 Velké prádlo
1. 4.–30. 4. 2014 Milan Kunc – Gold Paintings (and Sculptures)
12.5. – 29.5. 2015 Co zde sním a co zde vypiju. 
5. 9.–29. 9. 2017 PROUD ČASU – výstava autorů okruhu Galerie Caesar
a členů Spolku olomouckých výtvarníků k 25. výročí galerie v olomoucké radnici
2. 11. –30. 11. 2021 30 let Galerie Caesar

12. 9.–4. 11. 2007 Dům umění města Brna Milan Kunc – Zlatý věk (Výběr z díla 1968–2007)
Dům umění města Brna (ve spolupráci s Galerií Caesar / kurátor Miroslav Schubert)

Veletrhy umění s Galerií Caesar:
Art Prague. Veletrh současného umění. Mánes, Praha 
2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2011, 2012
26. 11.–29. 11. 2009 Brno Art Fair, Brno
15. 3. –20. 3. 2016 Art Prague. Veletrh současného umění. Kafkův dům, Praha

 

LAIBACH KUNST
Laibach Kunst je slovinské multiplatformní kolektivní umělecké seskupení. 

Hlavními prvky různých postupů Laibach Kunst jsou silné odkazy na avantgardní dějiny umění, socialistický realismus a totalitní ikonografii v malbě a grafice, kolektivismus ve svém veřejném vystoupení (jako anonymní kvarteto oblečené v uniformách), a koncepční proklamace. Laibach Kunst nadále pokračuje v náročné konceptuální praxi pomocí různých médií v rozmezí od malby, grafiky až po video a zvuk. V případě hudebních vystoupení, vedle politických textů, komentujících situaci doma i ve světě,
rovněž monumentálně a vizuálně propracovaných koncertů.

Laibach Kunst se účastní mnoha tematických přehlídek doma i ve světě, pořádá dílčí či rozsáhlé retrospektivní výstavy např. Kunsthaus Erfurt in Germany, Lodž (Muzeum Sztuki), Ljubljana (MGLC – Graphic Centre), Trbovlje (Delavski Dom), Maribor (UGM), Zagreb (HDLU), Velenje (Coal Mining Museum) a Labin (Industrial Art Biennial, Lamparna). Laibach byl rovněž zastoupen na velké retrospektivní výstavě o NSK Moderna Gallery Ljubljana v roce 2015 a 2016. Tato výstava byla reprízována v Van Abbemuseum, Eindhoven, Moscow’s Garage Museum of Contemporary Art a Reina Sofia a Madridu.

Galerie Caesar, Olomouc
1. 11.–3. 12. 2016 Laibach Kunst (SLO) - RED DISTRICTS + BLACK CROSS
2. 11. –30. 11. 2021 30 let Galerie Caesar

Michal Macků (narozen 17. 4. 1963, Bruntál) je současný český fotograf.
V roce 1985 absolvoval technologickou fakultu Vysokého učení technického v Brně.
V roce 1989 absolvoval Institut umělecké fotografie v Praze.
V roce 1989 vytvořil svou vlastní fotografickou techniku, kterou pojmenoval geláže.
Tuto technologii nadále rozvíjí a využívá ji ve svých uměleckých zátiších.
Od roku 2005 se jeho fotografické práce rozšířily o třetí rozměr výrobou skleněných fotografických objektů,
které nazývá skleněné geláže.

Tvorba Michala Macků vyrůstá z pevného základu osobní zkušenosti. Přes drastické a kruté obrazy destruovaného těla, křičících úst až po práci s tělesnými fragmenty se postupně propracovává hlouběji, k pokusu zachytit emoce, napětí a rozkolísanost lidského nitra. Soustředěnou prací a v souladu se svým životním postojem dospívá k téměř nehmotnému zachycení zasutých vnitřních myšlenkových i citových proudů lidské bytosti, kterou překrývá nebo až téměř rozpouští v přírodních motivech. Obrazy, které vynáší na světlo, jsou nezáludné, prosté, srozumitelné a proto důležité.

Galerie Caesar, Olomouc
6. 4.–6. 5. 1992 Michal Macků – geláže
6. 2.–1. 3. 2007 Michal Macků – geláže, uhlotisky, skleněné geláže
2. 9.–26. 9. 2008 Velké prádlo. 200. výstava Galerie Caesar
2. 11.–30. 11. 2021 30 let Galerie Caesar

Veletrhy umění s Galerií Caesar:
Art Prague. Veletrh současného umění. Mánes, Praha 2002, 2008, 2011, 2012
15. 3. –20. 3. 2016 Art Prague. Veletrh současného umění. Kafkův dům, Praha

Ludmila Padrtová (narozena 14. září 1931, Třeboň – zemřela 24. ledna 2016, Praha)
byla česká kreslířka, malířka a fotografka.
Patří k velikým solitérům českého moderního umění
a spolu s Vladimírem Boudníkem je považována za průkopníka poválečné abstraktní malby.

Malířka, kreslířka. První dáma české abstrakce. Kvůli rodinnému původu nemohla studovat na univerzitě. V roce 1955 se provdala za prominentního českého poválečného teoretika a kritika Jiřího Padrtu, který ji seznámil s avantgardními tendencemi v poválečném západním umění. V roce 1956 začala tvořit radikálně abstraktní malby, blízké francouzské lyrické abstrakci, tašismu a ovlivněné též dálněvýchodní kaligrafií. Kolem roku 1960 objevila techniku drippingu. V roce 1961 přestala úplně tvořit, a to až do roku 2011. V tomto roce začíná pozdní dílo Ludmily Padrtové. Od stejné doby je její znovuobjevováno a nově doceňováno.

Galerie Caesar, Olomouc
4. 11.–28. 11. 2003 / Ludmila Padrtová – Lyrická abstrakce a konvulzivní krása.

Veletrhy umění s Galerií Caesar:
15. 3. –20. 3. 2016 Art Prague. Veletrh současného umění. Kafkův dům, Praha

Salvatore Mangione, známý jako Salvo (narozen 22. 5. 1947, Leonforte (Sicílie) – zemřel 12. 9. 2015, Turín).
Žil a pracoval v Turíně.

Salvo byl italský konceptuální umělec, který přešel od tvorby konceptuálních soch k malbě barevně bohatých obrazů italského venkova.
Salvo byl známý svým jedinečným stylem, který kombinoval figurativní a metafyzické prvky. Jeho díla často zobrazují zjednodušené, barevné krajiny a budovy, kde jsou stromy a architektura stylizované a malba má snovou atmosféru.

Antonín Střížek (narozen 22. května 1959, Rumburk) je současný český malíř a fotograf.
Dětství prožil v Ostravě-Porubě. Středoškolské studium na střední uměleckoprůmyslové škole v Praze. Věnuje se cestování: Čína, Mexiko, Jižní Amerika, Španělsko, Itálie, Japonsko… V roce 2002 zpracoval realizaci opony Státní opery v Praze.

Zdeněk Sýkora
Zdeněk Sýkora, český malíř, grafik a pedagog, se narodil 3. 2. 1920 v Lounech, kde strávil většinu svého života.
Zdeněk Sýkora zemřel v Lounech 12. 7. 2011.
Po absolvování reálného gymnázia v Lounech začal již během studií fotografovat a malovat obrazy. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 pracoval na železnici. Po skončení druhé světové války se rozhodl studovat výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii na Univerzitě Karlově v Praze. Již v roce 1947 začal vyučovat na této univerzitě, a v roce 1966 byl jmenován docentem malby.

Zdeněk Sýkora byl mimořádně významný umělec, jehož práce jsou zastoupeny v mnoha významných sbírkách moderního světového umění. Patří k průkopníkům využití počítače při přípravě výtvarného díla. Vedle své pedagogické činnosti se věnoval volné tvorbě, maloval obrazy, vytvářel plastiky a byl autorem desítek grafik a realizací v architektuře. Byl členem tvůrčí skupiny Křižovatka, která byla založena v roce 1963 v Praze. Od roku 1985 spolupracoval ve své tvorbě s manželkou Lenkou.

Jeho práce jsou zastoupeny v mnoha významných sbírkách moderního světového umění. Patří ke světovým průkopníkům využití počítače při přípravě výtvarného díla. Ačkoli pracoval se systémy, programy nebo náhodností, zůstal malířem: originálním způsobem se zabýval tvary, barvami a jejich vzájemnými vztahy.

Galerie Caesar, Olomouc
1. 7.–31. 7. 2008 / Zdeněk Sýkora – grafika 
2. 9.–26. 9. 2008 Velké prádlo. 200. výstava Galerie Caesar

 

Adriena Šimotová (narozena 6. 8. 1926, Praha – zemřela 19. 5. 2014, Praha)
byla česká malířka, grafička a sochařka.

Studovala pražskou UMPRUM u prof. Kaplického.
Ve své tvorbě vytvářela nové techniky a postupy, při nichž zpracovávala papír a textil.

Celou její tvorbou prostupoval hluboký zájem o člověka, síť vztahů a symboliku lidského těla, směřoval do nitra člověka,
nikoli k jeho tělesné schránce. Opustila klasickou malířskou techniku a různými technikami zpracovávala papír a textil.
Spolu se svým manželem, malířem Jiřím Johnem, byli při zakládání české umělecké skupiny UB 12.
Rovněž byla členkou uměleckého seskupení malířů skupiny G7.

Galerie Caesar, Olomouc
4. 10.–27. 10. 2005 Adriena Šimotová, Markéta Othová – věci, místo.
2. 9.–26. 9. 2008 Velké prádlo. 200. výstava Galerie Caesar
12.5. – 29. 5. 2015 Co zde sním a co zde vypiju.

 

Miroslav Šnajdr st. (narozen 8. 11. 1938, Toveř (u Olomouce) - zemřel 9. 12. 2024, Olomouc.
Žil a pracoval v Olomouci.

Jean-Michel Basquiat (Narozen 22. 12. 1960, New York – zemřel 12. 8. 1988) byl americký malíř s haitskými kořeny.
Proslavil se nejdříve v New Yorku jako autor graffiti a později, v 80. letech, také jako neo-expresionista.

Poprvé se představil veřejnosti v červnu 1980, když se zúčastnil výstavy The Times Square Show
pořádanou undergroundovými umělci, kde vystavovala velká řada umělců (např. i Keith Haring nebo Kiki Smith) a také i skupina Group Normal  - Jan Knap, Milan Kunc a Peter Angermann. Veřejnost se začala zajímat o jeho práci.
V následujících letech Jean-Michael vystavoval zejména v New Yorku, ale také pomalu začal pronikat do světových výstavních síní, podporován galeristy Brunem Bischofbergerem a Anninou Nosei. Také se objevil v galeriích Larryho Gagosiana, Mary Boone a také Vreje Baghoomiana.

V roce 1982 se zařadil mezi zástupce neo-expresionistického hnutí a připojil se tak ke jménům jako Julian Schnabel, David Salle, Francesco Clemente a Enzo Cucchi. Setkal se také s Andym Warholem, se kterým v letech 1984–1985 spolupracoval.