|
MRAMOROVÝ
OBLOUK
Zdá se, že vedle dědictví klasické modernistické abstrakce
je v současnosti dosud nejživějším způsobem výtvarného
myšlení skrze surrealistickou imaginaci. Lze vlastně říci, že
postupně skrze mnoho generací je surrealismus dosud významným
polem živého uměleckého diskurzu. Ptá-li se současné umění
po smyslu modernismu, má tak na mysli přehodnocování nejen
tematické a myšlenkové stránky uměleckého díla, ale především
jeho formální ukotvenosti nejen v historických avantgardách,
ale mnohdy napříč dějinami umění vůbec.
Výstava
Mramorový oblouk, který konotuje cosi bytostně klasického a
tradičního, předkládá specifický způsob přehodnocování
tradičních médií prostřednictvím tvorby sochaře Matouše
Lipuse a malíře Jakuba Tytykala. Signifikantními rysy jejich
tvorby jsou tedy právě klasická řemeslnost a snaha definovat
dané médium skrze něj samotné a jeho ideovou redefinici.
Podstatou klasického média je pro ně na půdorysu klasické
rozvahy prostoru, kompozice a barev, vkládání symbolických významů
obracejících se do zcela současného světa. Témata Matoušových
a Jakubových prací navazují na tradici chápání uměleckého
díla jako výsostného duchovního monumentu, který však
podrobují aktualizaci jeho ironizací, humorem a především
prostřednictvím sebe samotného, což však nepřináší jeho
rozklad, ale určité ujištění o jeho smysluplnosti. Lze tedy
říci, že Matouš a Jakub ve svých dílech využívají metodu
kritického myšlení, a to za použití metod kritiky samotné, jíž
upevňují současnou pozici a smysl klasických médií malby a
sochy.
Matouš Lipus
(*1987, Olomouc), student Ateliéru sochařství Dominika Langa a
Edith Jeřábkové na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze,
se sochou pracuje formálně zcela
v jejích klasických intencích. Tradiční staré sochařské
formy však aktualizuje narušením představy o jejich vznešenosti
vkládáním humorného podtextu. Jeho sochy rezonují někde mezi
klasickým barokním sochařstvím se všemi jeho ornamentálními
strukturami
a surrealistickou imaginací.
Jakub Tytykalo
(*1984, Myjava), absolvent Ateliéru grafiky I Jiřího Lindovského
na Akademii výtvarných umění v Praze, ve svých obrazech
pracuje s rozostřenou hranicí mezi abstrakcí a zobrazivostí.
Jakási sakralizace a specifická barevnost objektů na jeho plátnech
evokuje surrealistické pravzory v italské
a španělské manýristické malbě.
Jakub Král
|
MARBLE ARCH
Jakub
Tytykalo, Matouš LipusIt appears that after the heritage of
classical modernist abstraction, at present the most lively
method of creative art thinking has been via the surrealist
imagination. It can actually be said that gradually, across many
generations, surrealism has been the most expressive field of
lively artistic discourse. If one is speaking of contemporary
art in the sense of modernism, then one is thinking of
reappraisal not only on the thematic and philosophical sides of
the artistic work, but primarily of its artwork’s formal
anchoring, not only in the historical avant-gardes, but often in
the history of art itself.
The
exhibition Marble Arch, which denotes something of the classical
and traditional temperament, presents a specific method of
reappraisal of traditional media via the works of the sculptor
Matouš Lipus and the painter Jakub Tytykal. Significant
elements of their work also include classical craft and an
attempt to define the given medium via itself and its conceptual
redefinition. The foundation of classical media is for them set
upon the basis of the classical balance of space, composition
and colour, thereupon placing symbolic significances reflecting
the quite contemporary world. The themes of Matouš’s and
Jakub’s works are based on traditional understanding of the
art work as a sovereign spiritual monument, which is however
subjected to the actualisation of its ironicising, through
humour and primarily through the medium of itself, which however
does not bring about its reduction, but rather a certain
assurance of its meaningfulness. It should be stated that Matouš
and Jakub make use of the method of critical thinking in their
works, via use of the methods of criticism thus consolidating
the contemporary position with the sense of classical media of
painting and sculpture.
Matouš Lipus
(b. 1987, Olomouc), a student in the Sculpture Atelier of
Dominik Lang and Edith Jeřábková in the Prague Academy of
Arts, Architecture & and Design, works formally with
sculpture in its classical intensities. However, he actualises
old, traditional sculptural forms by disturbing conceptions of
their grandeur by adding a humorous subtext. His sculptures
resonate somewhere between classical Baroque sculpture, with all
of its ornamental structures, and the surrealistic imagination.
Matouš Lipus
(b. 1987, Olomouc), a student in the Sculpture Atelier of
Dominik Lang and Edith Jeřábková in the Prague Academy of
Arts, Architecture & and Design, works formally with
sculpture in its classical intensities. However, he actualises
old, traditional sculptural forms by disturbing conceptions of
their grandeur by adding a humorous subtext. His sculptures
resonate somewhere between classical Baroque sculpture, with all
of its ornamental structures, and the surrealistic imagination.
Jakub
Tytykalo (b. 1984, Myjava, Slovakia), a graduate of the Graphic
Arts Atelier of Jiří Lindovský at the Academy of Fine Arts in
Prague, works in his paintings along the border between
abstraction and depiction. A sort of sacralisation of the
specific colour of objects on his canvasses evokes the
surrealistic prototypes from Italian and Spanish Mannerist
painting.
|
