Hudba a malba | Malba a hudba
výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st.

Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo.

Miroslav Šnajdr st., září 2018

      Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět. Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností.

    Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání.  Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce. Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“  V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh.

     Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce.

     Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým.

Ladislava Horňáková

Miroslav Šnajdr st. (8. 11. 1938 v Tovéři), malíř, kreslíř, grafik a hudebník, žije a pracuje v Olomouci.
S technikami a možnostmi malířského umění se seznámil u svého otce, krajináře Františka Šnajdra.
V letech 1961–2001 působil jako hornista v Moravské filharmonii Olomouc.
Samostatně vystavuje od roku 1967 (ČR, SR, F).
Kolektivních výstav se zúčastňuje od roku 1965 (ČR, SR, Španělsko, Rumunsko, Polsko, USA, Německo, Švýcarsko, Holandsko, Kanada, Itálie, Japonsko, Belgie).
Od roku 1990 je členem TT klubu výtvarných umělců a teoretiků v Brně, od roku 1991 Spolku olomouckých výtvarníků a od roku 1992 Umělecká besedy.
V roce 1999 mu byla udělena Cena města Olomouce za celoživotní tvorbu.
V roce 2001 obdržel cenu Michala Ranného za významný přínos jeho tvorby české výtvarné kultuře.
Je zastoupen v Národní galerii v Praze, Moravské galerii v Brně, Muzeu umění Olomouc, řadě krajských galerií výtvarného umění, Galerii Benedet v Oviedu,
Jacques Lemeistre v Paříži, Kupferstichkabinett v Drážďanech, Music Department of the University of Sydney, Sydney, Paul Fachetti v Paříži,
Staatische Kunstsammlungen v Drážďanech a mnoha soukromých domácích i zahraničních sbírkách.
Podrobně je početné umělcovo dílo představeno v monografii, která podává ucelený pohled na jeho tvorbu
(Schubert, Miroslav (Ed), Miroslav Šnajdr st. Olomouc, Galerie Caesar 2009).