Re:Sitte

Re:Sitte

Třída Svobody v Olomouci je výjimečným urbanistickým dílem Camilla Sitteho. Stojí na konci vývoje významné etapy urbanizmu. Je to jeden z posledních vyprojektovaných okružních bulvárů na světě a představuje vrchol v navrhování podobných "ringů". Zhmotnily se v něm obrovské kulturní ambice obyvatel města Olomouc, kteří se vybudováním velkolepého urbanistického projektu chtěli zařadit k největším metropolím tehdejšího světa. Vizionářství, velkorysost a optimismus, s jakým lidé na sklonku 19. století hleděli do budoucnosti, a které srší z velkolepých plánů, se nám dnes můžou zdát až nepochopitelné.

Dnešní třída Svobody byla přitom jen malou částí rozsáhlého projektu dostavování města. Příchod 20. století s jeho vojenskými tragédiemi tento průkopnický étos zničil. Z velkolepých plánů se zrealizovaly jen fragmenty. Třída Svobody je přitom největším z nich. Jako svědek doby zůstala nedokončená dodnes celá jedna strana ulice v kontaktu s historickým centrem. Třída Svobody dlouho trpěla a dodnes trpí kvůli pragmatickým utilitárním zásahům, které postrádají velkorysost a nejsou v souladu s vizí původního plánu.

V našem projektu se pokoušíme navázat na vizionářského ducha Sitteho mistrovského díla a doby, kdy návrh vznikal. Nabízíme smělou a optimistickou vizi toho, čím by Třída Svobody a prostranství v jejím bezprostředním okolí mohly být. Základem návrhu je dobudování nedostavěné strany ulice, aby třída nabyla profil původně zamyšlený́ Sittem. O obou koncích Třídy Svobody uvažujeme jako o symbolických, ale i praktických „branách do centra města“. Umisťujeme do nich významné veřejné budovy, novou budovu magistrátu na jihu a multifunkční halu na severu. Preferenci má získat chodec, cyklista a MHD. V návaznosti na to navrhujeme reorganizaci dopravy na ulici. Zklidněním dopravy se posilní příčné vazby mezi historickým centrem, Sitteho zástavbou a městským parkem.

Mnohé z navrhovaných řešení nejsou kvůli regulacím a jiným důvodům rychle proveditelné či jsou kontroverzní. Benefity z realizace takové urbanistické vize však výrazně převyšují negativa. Celý návrh se skládá z množství dílčích řešení. Všechny na sebe navazují. Každé z nich reaguje na specifický kontext, který je v rámci Třídy Svobody velmi různorodý a všechny spojuje snaha navázat na původní Sitteho dílo. Ne mechanicky, ale užitím jeho principů pro tvorbu veřejných prostor, které se opírají o studium historických vzorů a dodnes se ukazují jako životaschopné. Navrhujeme široké spektrum veřejných prostranství s různým měřítkem, charakterem i funkční náplní, od intimní klášterní zahrady po monumentální náměstí před novým magistrátem a Husovým sborem. Navrhujeme také více jak devět set bytů, přes dvacet tisíc metrů čtverečních komerčních ploch a stejně prostor pro administrativu spolu s dvoutisíci parkovacími místy.

Návrh Re:Sitte je dnešní interpretací 120 let starého plánu, který stojí v základech urbanismu moderní Olomouce. Není jen námětem do diskuze o jednotlivých místech a tématech, jako jsou radnice či zimní stadion. Je i ucelenou vizí, jak mohou Olomoučané dokončit rozestavěnou okružní třídu. V širším smyslu je polemikou o možnostech a způsobech, jak může současný urbanismus sebevědomě a s respektem navazovat na ten historický.

Jitka Alexová

Kateřina Čenovská

Andrej Drgala

Katarína Falathová

Frederika Konrádyová

Mariya Lysenko

 

Ateliér Jana Mléčky

Fakulta architektury VUT

„Dokončená“ třída Svobody v Galerii Caesar ukáže potenciál centra

Hlavní třída města dokončená v duchu zakladatele Camilla Sitteho, ale v současném pojetí. To je unikátní projekt studentů brněnské architektury, jehož výsledek uvede v červenci Galerie Caesar. Navržené řešení obsahuje i nové budovy zimního stadionu a tržnice s přestěhovanou radnicí a magistrátem a ukazuje obrovský potenciál nejen stěžejní olomoucké ulice, ale celého centra.

 

Projekt vznikal v ateliéru Jana Mléčky na Fakultě architektury VUT v Brně. Multidisciplinární pojetí předvede divákům na modelu, prostorových schématech a projekci, jak studenti „domysleli“ principy autora třídy Svobody, klasika urbanismu Camilla Sitteho, a přitom je adaptovali na dnešní možnosti a potřeby moderního města. Projekt vznikal za podpory olomouckého architekta Tomáše Pejpka. Vernisáž proběhne v pondělí 1. července v 18 hodin, výstava potrvá do 12. července.

Třída Svobody stojí na konci významné etapy jako jeden z posledních vyprojektovaných okružních bulvárů světa a představuje vrchol v navrhování podobných "ringů". Zhmotnily se v něm obrovské kulturní ambice obyvatel Olomouce, kteří se chtěli zařadit k největším metropolím tehdejšího světa,“ vysvětluje vedoucí projektu Jan Mléčka. „Příchod 20. století však průkopnický étos zničil a z plánů zůstaly fragmenty.“

 

Studenti se pokusili navázat na vizionářského ducha Sitteho a doby, kdy návrh vznikal. Nabízí smělou a optimistickou vizi toho, čím by třída Svobody a prostranství v jejím bezprostředním okolí mohly být. „Základem návrhu je dobudování nedostavěné strany ulice, aby třída nabyla profil původně zamýšlený Sittem. O obou koncích třídy uvažujeme jako o symbolických „branách do centra města. Umisťujeme do nich významné veřejné budovy, novou budovu magistrátu na jihu a multifunkční halu na severu,“ doplňuje Mléčka. „Preferenci má získat chodec, cyklista a MHD, proto navrhujeme reorganizaci dopravy. Součástí návrhu je množství veřejných prostranství, klášterní zahrada, monumentální náměstí před novým magistrátem i Husovým sborem, ale také domy pro téměř tisíc bytů, přes dvacet tisíc metrů čtverečních komerčních ploch či dva tisíce parkovacích míst.“

 

Projekt s názvem Re: Sitte je dnešní interpretací 120 let starého plánu, který stojí v základech urbanismu moderní Olomouce. Není jen námětem do diskuze o jednotlivých místech a tématech, jako jsou radnice či zimní stadion. Je i ucelenou vizí, jak mohou Olomoučané dokončit rozestavěnou okružní třídu. V širším smyslu je polemikou o možnostech a způsobech, jak může současný urbanismus sebevědomě a s respektem navazovat na ten historický.

 

 

 

 
   
   


 

ZPĚT


 

Celoroční výstavní program Galerie Caesar je finančně podporován z grantu Ministerstva kultury ČR,
města Olomouce a Olomouckého kraje.

 

 

             © Galerie CAESAR  

 

NAVRCHOLU.cz