KUŠE – Poslední výstřel? Petr Kutra & Oldřich Šembera



Výstava dvou olomouckých autorů, původem i identitou,


kteří spolu v roce 1976 vystavovali samostatně vůbec poprvé

 

(Obrazy, Výstavní síň ZK ROH Chronotechna, Šternberk),
 

uzavírá komplikované období roku 2021.


Po pětačtyřiceti letech dává navíc prostor k zamyšlení –
nad vlastní tvorbou,
 

proměnou doby i uměleckého prostředí Olomouce.

 

HLUBOKÁ POLE PETRA KUTRY

Pochopení a ukotvení lidského života ve společnosti, na Zemi, ve vesmíru je výzvou a úkolem nejen vědců, ale též umělců, kteří na otázky existence a bytí odpovídají prostřednictvím své tvorby.

Když se v Galerii Caesar v roce 2003 konala výstava děl Petra Kutry nazvaná Fikce, představil se zde souborem aktuálních maleb Přímek a Křivek generovaných pomocí počítače.1 Tehdy protínaly Kutrova plátna přísně a jasně definované barevné linie vycházející z možností počítačové techniky. Tento technicistní trend autor opustil a svůj výtvarný projev výrazně proměnil. Přetrvává ovšem téma, které jeho obrazy stále naplňuje. Jedná se o vesmír. I předchozí soubory Přímek a Křivek byly totiž inspirovány četbou sci-fi povídek a vědeckých knih o vesmíru. V současných obrazech Hlubokých polí z let 2020–2021 se odráží fascinace záběry z Hubbleova vesmírného dalekohledu, který posílá na Zemi velmi přesné obrazy kosmu neovlivněné zemskou atmosférou. Astrofyzikové oceňují zejména snímky tzv. Hubbleových hlubokých polí, zachycující vůbec nevzdálenější zákoutí vesmíru, jaké je lidstvo schopné zatím pozorovat. A právě tato okouzlující hluboká pole se svými nejvzdálenějšími galaxiemi se stala inspirací nejen pro stovky vědců, ale rovněž pro nejnovější obrazy Petra Kutry. Temný vesmír s tajemnými záblesky stěží představitelných světů nejprve zpodobuje na menších formátech, postupně ovšem jeho kresba expanduje na stále větší plochy v systematickém, rytmickém, až meditativním rukopisu.
Velkoformátové kresby, tvořené drobnými, rovnoměrnými
tahy tuší, nabízí divákovi možnost ponořit se do hlubokého, bezmezného prostoru.

Zájem o strukturu prostoru, povrchu a hmoty se projevuje také v autorových objektech z let 2013–2015 nazvaných Co se děje v krychli.  Jasně a fixně vymezený geometrický prostor sestavoval tvarováním a letováním drátů, drátků, kovových plátů a proužků, čímž do jinak statických těles vložil dynamiku, pohyb, chvění, ale zároveň křehkost. Soubory krychlí a vesmírných obrazů doplňují kresby Fosilií z roku 2018 a obdobně jako Hluboká pole je tvoří systematický, lineární rukopis. Fosilie, tedy kresby lidských kosterních pozůstatků, tak rozšiřují obsah tématu jeho děl z posledních let o filozofický akcent rozporu mezi pomíjivostí a nekonečností. Lidskou i vesmírnou.

Na české výtvarné scéně není toto téma ojedinělé. Všudypřítomná otázka o smyslu bytí, o rozšiřování lidského poznání založeného na fascinujících moderních vědeckých objevech, se přetavuje i do tvorby současných umělců.
Je však nepochybné, že Kutrova tvorba mezi nimi představuje velmi originální vklad. 

________________________________________

1 Viz katalog výstavy: Petr Kutra, Fikce: Obrazy a kresby z let 2000–2003, 4. 3.–28. 3. 2003, Galerie Caesar, Olomouc

Šárka Belšíková

 

FÁZOVÁNÍ KRAJINY PODLE OLDŘICHA ŠEMBERY


Krajina hraje v tvorbě Oldřicha Šembery podstatnou roli – je půdorysem, tématem i vlastním výrazem jeho maleb, prostorových realizací a foto-grafických modelací. Je proto snadné říci, že i jejich vnímání pobyt v krajině evokuje. První plán – základní orientace, ten druhý – zkušenost s podmínkami a jejich vizualizace, a třetí – vlastní ponoření se „dovnitř”, pozorovaného spektra i sebe sama. Samozřejmě přitom však nejde ani tak o krajinu skutečnou či známou, i když by zřejmě bylo možné konkrétní předobrazy dohledat. Tím, co se nám zde nabízí, je především krajina obrazu.


O obrazech jsme si za poslední století zvykli uvažovat jako o samostatných kategoriích, vlastních světech, které s těmi vnějšími nesplývají, naopak si od nich udržují distanci. A právě Oldřichův přístup toto přesvědčení dobře vyjadřuje. Je to totiž zhmotněná autonomní vize, s čím máme co do činění, cizorodá a vzdálená. Je to svět mimo tento svět, jehož pozůstatky v něm rozpoznáváme jen díky tomu, že sebebohatší imaginace v realitě nutně koření. Zároveň nám ale autor svou prací ukazuje paradoxní možnost návratu k němu – jako k tomu, v němž skutečně žijeme. Romanticky plně i osaměle.


Bylo by přitom jistě možné vést diskusi o povaze malby, respektive principech grafiky, které Oldřich využívá. V případě prvém uvažovat o autorském gestu a významu jeho popření, v tom druhém o samých možnostech vizualizace a zraku jako primárním nástroji konceptuálního modernismu, jehož pozice jistým způsobem stále zastává. V mnohém je mi tato oblast blízká – sama snaha o abstrakci osobního prožitku představuje dostatečnou výzvu intelektu i představivosti. Krajina a krajinný ekosystém jsou navíc přístupné nám všem, jejich zkušenost sdílíme. Otázky, které se proto nabízejí lze rovněž reflektovat ze základních pozic – a formovat s jejich pomocí vlastní postoj k budoucnosti, kterou projektujeme. Tento apel nakonec ztratil za posledních padesát let na své podnětnosti jen velice málo.

Poznámka na závěr se týká kontextu Olomouce, nejen tedy umělecké scény, jejímž je Oldřich Šembera dlouhodobým aktivním členem, přičemž podobná témata zde v jistém období, mj. v tom spojeném s Konfrontacemi 70. let, pomáhal etablovat. Jeho přístup dovoluje zobecnit vlastní zkušenost či prožitek spojený s konkrétním místem a situací – v tomto případě Hodolan, také mu ale připsat potřebnou váhu. Stejně jako je naše imaginace vždy spojena s realitou, je také projevem principiálního sdílení, které nelze omezit na konkrétní časoprostor či sociální skupinu. A právě v tomto vidím jeho přetrvávající aktuálnost.

Barbora Kundračíková

 

Petr Kutra

Malíř a kreslíř. Narozen v roce 1949 v Olomouci. 1965–1970 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně, obor malba. V letech 1976–1977 byl správcem sbírek Oblastní galerie výtvarného umění v Olomouci, 1977–1994 působil jako malíř ve svobodném povolání. Po roce 1989 se aktivně podílel na vzniku Galerie Caesar. 1994–2012 pracoval jako správce sbírek a později vedoucí instalačního oddělení v Muzeu umění Olomouc.
Od roku 1991 se pravidelně účastní kolektivních výstav Galerie Caesar.

 

Oldřich Šembera

Malíř, kreslíř a grafik. Narozen roku 1948 v Rýmařově, v roce 1950 se rodina vrací do Olomouce-Hodolan. 1963–1967 studoval na Sřední uměleckoprůmyslové škole v Brně, v roce 1975 absolvoval Katedru výtvarné teorie a výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 1978–1986 byl správcem sbírek Oblastní galerie výtvarného umění v Olomouci, potom ve svobodném povolání. Souběžně byl členem výstavní rady Galerie Pod podloubím, po jejím zániku inicioval po roce 1989 vznik Galerie Caesar, kde je doposud jejím předsedou. V roce 2009 mu byla udělena Cena olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury. Svou tvorbu prezentoval od roku 1973 na více než 120 samostatných a společných výstavách v Evropě i zámoří, ve veřejných sbírkách zastoupen v ČR.

 


 

 

   
Petr Kutra
Co se děje v krychli. 2013
ocelový plech
30 x 30 x 30 cm
Petr Kutra
Co se děje v krychli. 2014
ocel
30 x 30 x 30 cm
   
   
Petr Kutra
Fosilie. 2019
perokresba, papír
630 x 440 mm
Petr Kutra
Hluboké pole. 2021
perokresba, papír
1430 x 2100 mm
   
   
   
Oldřich Šembera
Krajina 001. 2020
olej, plátno
100 x 140 cm
Oldřich Šembera
Krajina se škálou II. 2021
olej, plátno
140 x 140 cm
   
   
   
Oldřich Šembera
Nová krajina 01. 2021
olej, plátno
140 x 200 cm
Oldřich Šembera
Paprsek. 2021
olej, plátno
140 x 140 cm
   
   
   
   
   


 

 


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

ZPĚT


 

Celoroční výstavní program Galerie Caesar je finančně podporován z grantu Ministerstva kultury ČR,
města Olomouce a Olomouckého kraje.

 

 

             © Galerie CAESAR  

 

NAVRCHOLU.cz