4. 4.–27. 4. 2018
 

René Hábl - Osamělost prvočísel
 



VERNISÁŽ / POHLED DO VÝSTAVY

KATALOG>>>


 

Narozen: 29. 11. 1968, Uherské Hradiště 

Studia: 1983 – 1987     SUPŠ  Uherské Hradiště
1988 – 1994     AVU  Praha (J. Sopko, F. Hodonský, J. Kotík, M. Šejn)


Samostatné výstavy od roku 2012:

2018       Paralelní světy,  Galerie XY , Olomouc

Osamělost provočísel, Galerie Caesar, Olomouc

2017       INSOMNIE, Galerie Garáž, Zlín

2016       OBRAZY 2010 – 2013, Uhelný mlýn, Praha / Libčice nad Vltavou

               MIMEZE, Galerie Ve věži, Planá u Mariánských lázní

2015       AD HOC, Optika Mezírka, Zlín

2014       VISITES, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlín

               ODJINUD, Galerie U Prstenu, Praha (s J. Anlaufovou a R. Tymešem)

               VLÁKNO, Galerie Slováckého muzea, Uherské Hradiště

               ENTENTE, Dám knihy Portal, Uherské Hradiště

2013       META – POLOHA MALBY, Galerie Jiřího Jílka, Šumperk

2012       MICROMEGAS II., Kulturní institut , Zlín

               MICROMEGAS, Galerie Ars, Brno

               LAPUTA, Hvězdárna, Zlín

               CLIMA , Galerie Magna, Ostrava (s P. Horákem)

 


 



 

René Hábl – Osamělost prvočísel

 

1.       René Hábl je malíř – alchymista, básník. Do roku 2000 je v jeho obrazech nejdůležitější velmi živý rukopis. Redukovaná krajina. Mentální krajina Plátna nemají názvy – pojmenovávají se samy organizací malířských skvrn. Co obraz, to namalovaný ztajený název, jméno. Od roku 2001 rukopis mizí. Malířská skvrna je nahrazena kvazifigurami a jejich atributy. Obrazy od teď důsledně pojmenovává.

 

2.       Kalendárium:

-          1991 – Abstrakce (gestická), tlumená barevnost.

-          1992 – Náznaky, skvrnité vzorce, struktury, záhonky rukopisu.

-          1993 – Lyrické rastry, struktury. Znamení (opakování).

-          1994 – Průhled, náhled, pohled. Rukopis je líbezný. Tlumená barevnost. Lyrické rastry.

-          1995 – Jemnost, křehkost, prchavost. Sbližování skvrn – shluky.

-          1996 – Barevný výbuch – makrokosmos. Mikrokosmos.

-          1997 – Mediumní bujení.

-          1998 – Mediumní bujení. Elegance.

-          1999 – Mžitky před očima.

-          2000 – Rostlinné buňky, střeva kosmu.

-          2001 – Změna stavu. Z mediumních zákrutů figury z paralelních světů. Jak na house party.
                   Někdejší rukopis, který byl v hlavní roli zmizel (Jak říká autor sám: Doskvrnil jsem).

-          2002 – Množiny. Kosmos. Někdo se dívá.

-          2003 – Zoe. Siam. Lilith. Někdo se dívá – Nostalgie.

-          2004 – To, co bylo dřív velmi živé rukopisem, se nyní realizuje hráči hry na vyjevení možností.

-          2005 – Organické a geometrické na tabulích vyučují podílení se na kosmickém tkaní.

-          2006 – Hra hry na zjevování se. Stále figury a figurky.

-          2007 – Oblé nebo hranaté se předvádí ve své čistotě.

-          2008 – Ústřižky něčeho noblesního jsou noblesní a dívají se.

-          2009 – Malíř – alchymista praktikuje noční bdění.

-          2010 – Tetování plátna kvazirostlinnými prvky. Ztuhnutí rozlívané myšlenky. Odstřižky vidění.

-          2011 – Čtenář zrcadla. Tvarosloví posledních let: oblé, hranaté, kombinované, stále přitažlivé.

-          2012 – Na hranici geometrické abstrakce, ale i nadále se zjevují figurální tvary které hledí.

-          2013 – Objeví se první obrazy, které zobrazují figuranty dějů, činností, pouze v čisté lince. I nadále ozvuky předcházejících let.

-          2014 – Redukce tvarosloví až na prostou linku (obraz „Mnemonic“) už předznamenává to, co se bude dít dále, stále se cosi dívá.

-          2015 – 2016 – subtilní linky v situacích, které se pokusím interpretovat vzápětí.

Tolik malé kalendárium a teď už k obrazům posledních let:

Přes můj obdiv k celému Reného dílu, musím říct, že malby poslední mi učarovaly nejvíc. Naplnily mne posvátným vytržením.

 

3. Obrazy posledních tří let. Obrysy rané renesance v 21. století. Ambient – šum trecenta a quatrocenta. Svatý kosmonaut. Elegance snoubící se s pokorou. Kruh, elipsa, čtverec, obdélník. Aluze (název některých obrazů), je odkaz jednoho obrazu na další.

Domek nebo hospodářské stavení jsou stavby, ve kterých se bydlí, medituje, básní. Nejsou to nakreslené nápady, je to hra doopravdy. Asketické výjevy elegantních figur v komfiguraci se strohou geometrií. Vše pouze v linkách na barevném, jednolitém podkladě. „ Osamělost prvočísel“ je melancholická ikona zobrazující tajuplné souznění figury se znakem prvočísla. Osamělost prvočísel? Zvuk struny. Které? Druhé, třetí, páté, sedmé, … Čtyřicáté sedmé … padesáté třetí … Dvěstě padesáté první, dvěstě padesáté sedmé … 

Obrazy posledních tří let jsou pro mne vrcholem Reného dosavadního rozmanitého a přitom jednolitého díla.

 

Pavel Preisner

 


 

 

 

 

 

 

 


 

 

 
 
   
   
   
   
   
   
   

 

ZPĚT


 

Celoroční výstavní program Galerie Caesar je finančně podporován z grantu Ministerstva kultury ČR,
města Olomouce a Olomouckého kraje.

 

 

             © Galerie CAESAR  

 

NAVRCHOLU.cz