Narozen 5. září 1946 ve Vsetíně. Vystudoval gymnázium v Rýmařově (1963) 
a obor výtvarná výchova na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (1967, titul Mgr.). Po absolvování univerzity začal vyučovat na základní devítileté škole v Rýmařově, následujícího roku se stal ředitelem školy 
v Sovinci a později v Jiříkově. V roce 1977 absolvoval studium na Škole výtvarné fotografie, v roce 1979 kurz pro porotce a lektory Ústavu pro kulturně výchovnou činnost v Praze. Od počátku 80. let pořádal v Sovinci významné výstavy, koncerty a divadelní představení, na nichž často získávali možnost veřejných vystoupení umělci stojící v opozici k oficiální kulturní politice té doby. V roce 1982 se zúčastnil jako jediný fotograf nepovolené výstavy na tenisových kurtech v Praze, kde jeho fotografie vzbudily pozornost Státní bezpečnosti B. Byl vzat do vyšetřovací vazby a posléze odsouzen k trestu odnětí svobody v délce deseti měsíců s podmíněným odkladem na dva roky za údajné hanobení republiky a jejího představitele. Po propuštění z vězení byl postižen zákazem učit. Nejprve pracoval jeden rok v knihovně a po uzavření soudního jednání si musel najít zaměstnání jako dispečer Státního statku Ryžoviště. Ještě intenzivněji se věnoval kulturní činnosti a fotografování. Po listopadu 1989 byl zaměstnancem Okresního úřadu 
a posléze muzea v Bruntále. Od roku 1994 je samostatným fotografem. Od roku 1991 je pedagogem Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě, kde vyučuje dokumentární fotografii, dějiny českého i světového výtvarného umění po roce 1945 a medailon osobnosti. Od téhož roku externě vyučuje fotografický  dokument rovněž na katedře fotografie FAMU. V roce 2000 se na FAMU habilitoval a stal se docentem pro obor fotografie. Každoročně bývá vedoucím řady fotografických dílen v ČR i v zahraničí, byl uměleckým vedoucím projektů Lidé Hlučínska 90. let 20. století a Zlín a jeho lidé. Organizačně připravil stovky výstav v různých místech, od roku 1974 vedl galerii v Sovinci, od roku Galerii 
V kapli 1997 v Bruntále, v 90. letech také pravidelně zajišťoval výstavy v Moravském Berouně, nyní každé léto organizuje velké expozice na hradě Sovinec. Je členem Umělecké besedy, Pražského domu fotografie, Sdružení Q v Brně a Spolku olomouckých výtvarníků.

Fotografuje od mládí, intenzivněji se začal fotografií zabývat během vysokoškolského studia. Účastnil fakultních výstav a studium zakončil první samostatnou výstavou fotografií (1967). Od roku 1972 se koncepčně věnoval zobrazování vesnického života. Soustředil se na portrét a na romskou tematiku. Studium na Škole výtvarné fotografie zakončil souborem ze zákulisí olomouckého divadla. Od konce 70. let se zaměřuje na dokumentární fotografii z venkovského prostředí. Vytvořil stovky syrových a přitom hluboce lidských dokumentů z prostředí Sovince a dalších obcí na Rýmařovsku a Bruntálsku, velmi vzdálené přikrášlenému pohledu na vesnici z oficiálních komunistických médií. Se smyslem pro objevování přízračných momentů ukazoval devastaci prostředí i lidí, rozpor mezi oficiální propagandou a realitou, ale i tradiční zvyky a vztahy a touhu po kráse a nadčasových hodnotách. V 90. letech začal podobný pohled na "globální vesnici" uplatňovat i v záběrech ze zahraničí, např. z Rakouska, Británie, Francie, Ruska, Japonska a dalších zemí a v projektech z různých českých a moravských regionů (např. Mikulovsko, Olomoucko aj.). Je autorem 16 knih dokumentárních fotografií: Vesnice je svět (Praha 1993), 14 pohledů na okres Saint-Quentin, (Praha 1993), Le Quai de Rohan - Nouvelle Ville, ( Lorient 1994), Lidé olomouckého okresu (Olomouc 1995), Mikulovsko(Mikulov 1995, Der Hof, (Vídeň 1995), Japonsko-Lidé z Akagi (Opava 1997), Lidé ledkových dolů (Wittelsheim 1998), Zabavené fotografie (Brno 1999), A coeur perdu - Doteky srdce (Belfort 1999), Cesta ke svobodě (Sovinec 1999), Brána naděje (Olomouc 2000), Na konci světa (Volary 2000), Lidé Třineckých železáren (Třinec 2000), Fotografie z kraje písku (Budapešť 2000), Kam nevstoupila noha fotografova (Moravský Beroun 2001). Za řadu z nich získal ocenění v soutěži o nejlepší fotografické publikace roku, pořádané časopisem Fotografie Magazín. Svými fotografiemi ilustroval mnoha dalších publikací. Měl přes 450 autorských výstav a zúčastnil se mnoha set skupinových expozic. Jeho fotografie jsou ve sbírkách desítek významných muzeí a galerií v řadě zemí (např. Moravská galerie, Brno - Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha - Národní galerie, Praha - Museum Sztuki, Lodž - Museum Ludwig, Kolín nad Rýnem - Magyar Fotográfiai Múzeum, Kecszemét - Victoria and Albert Museum, Londýn - Musée de l´Elysée, Lausanne - Niederösterreichisches Landesmuseum, Vídeň - Bibliothéque nationale, Paříž - Musée Nicéphore Niepce, Chalon-sur-Saône - International Center of Photography, New York - The Museum of Modern Art, New York - The Museum of Fine Arts, Houston - Gernsheim Collection, The University of Texas, Austin - Harvard University Museum of Art, Cambridge - Stanford University Museum of Art - The Art Institute of Chicago - The National Gallery of Art, Washington - Tokyo Metropolitan Museum of Photography.