PRODEJ VÝTVARNÝCH DĚL
OLDŘICH ŠEMBERA

GALERIE CAESAR OLOMOUC
UMĚLCI / ARTISTS  A–Z
 SPOLEK OLOMOUCÝCH VÝTVARNÍKŮ
THE SOCIETY OF OLOMOUC VISUAL ARTISTS

Oldřich Šembera

GALERIE (obrazy, fotografiky,realizace)...



Oldřich Šembera
Člen SOV od roku 1991
narozen / born 6. 7. 1948,  Rýmařov, od r. 1951 žije v Olomouci

studia / studies
1963–1967    Střední uměleckoprůmyslová škola v Brně
1970–1975    Univerzita Palackého Olomouc, 
                            Katedra výtvarné teorie a výchovy Filozofické fakulty 

kontakt / address
Stará Víska 4, 772 00 Olomouc-Hodolany
sembera.o@email.cz


ocenění / awards
2009     Cena olomouckého kraje
samostatné výstavy / solo exhibitions
1976
1979
Obrazy. (s Petrem Kutrou) Výstavní síň ZK ROH Chronotechna,  Šternberk
Krajiny. Výstavní síň Psychiatrické léčebny, Kroměříž

Krajiny.
M-klub, Valašské Meziříčí
1980 Krajiny. Brno, Galerie mladých
1981 Krajiny. Minigalerie VÚVEL, Brno
Krajiny. Výstavní síň Domu kultury, Orlová
1982 Krajiny. Sovinec
1983 Krajiny . Galerie pod podloubím, Olomouc
1985 Nová krajina. Výstavní síň krnovského muzea, Krnov
1988 Obrazy. Výstavní síň OKS B. Václavka, Třebíč
1989 Kresby / obrazy / objekty. Divadlo hudby OKS v Olomouci
Obrazy / kresby / objekty. Výstavní síň SKP, Hranice
1990 Obrazy / kresby / objekty. Dům kultury, Rýmařov
Obrazy / kresby / objekty. Katedra ekologie PřF UP, Olomouc 
1993 Obrazy / kresby / objekty. Výstavní síň Future, Praha
Obrazy – kresby / Galerie města Zábřeha Tunklův dvorec, Zábřeh
1997 Obrazy. Univerzita Palackého – Konference Kalokagathia, Olomouc
2007 Fotografiky. Café Restaurant Caesar, Olomouc
Fotografiky. Seminární hotel Akademie, Hrubá Voda
2008 Řekou, loukou, křovinami. Galerie Caesar, Olomouc
2009 Obrazy. Galerie Octopus, Muzeum Rýmařov, Rýmařov
2010 Přírodou. Flemmichova vila, Krnov
  Genom Landskap. Tjeckiska Centret, Stockholm, Sweden
společné výstavy / group exhibitions  
1977 Konfrontace 77. Psychiatrická léčebna, Kroměříž (J. Hastík, J.  Lindovský, O. Michálek, V. Stratil, O. Š., J. Žlebek)
1979 Severomoravští mladí výtvarníci. Nový Jičín, Katovice, Ostrava, Přerov 
1982 Prostor – architektura – výtvarné umění. Mladí architekti, malíři a sochaři. Ústav makromolekulární chemie, Praha
1984 Současná krajina. Oblastní galerie v Liberci
Ekologie, výchova, výtvarné umění. Hrad, Šternberk 
Výstava severomoravských výtvarníků. Muzeum, Nový Jičín
Olomoucká kresba. Klub B. Václavka, Dům umění města Brna
Přírůstky. Oblastní galerie výtvarného umění v Olomouci 
Minisalon.
Jazzová sekce, Praha, (výstava zakázána)
1985 VIIème Grand prix artistique international du Fousseret. Fousseret, Francie
Barevná socha. Galerie H, Kostelec n/Č. lesy
Česká kresba 2. pol. 20. stol.. Žilina, Povážska galéria
200. výstava v DH. Olomouc, Divadlo hudby OKS, Olomouc
1986 Olomoučtí výtvarníci. Ústav aplikované kybernetiky, Bratislava
Výstava v soukromé galerii. Chicago, USA
A 4. Kostelec n/Č.lesy, Galerie H
Výstava olomouckých výtvarníků, Kulturní dům, Hnojice  
1987  Olomouciána *87. Muzeum, Krnov
1988  Linie – Prostor 3. Galerie H, Kostelec n/Č. lesy
1. jarní den. Galerie H, Kostelec n/Č. lesy
Vítr a objekt. Křížový vrch, Ruda
Hostinné 88. Galerie antického umění, Hostinné
Pohyb.
Galerie H, Kostelec n/Č. lesy
1989 OL–13–89. Výstavní sál prostějovského zámku, Muzeum prostějovska, Prostějov
1990 Nové cesty kresby a grafiky, 90 autorů v roce 90. Palác  kultury, Praha
Kruh – členská výstava. Galerie H, Kostelec n/Č. lesy
Brněnský spoj I. Galerie Port art, Brno  
1991  III. setkání výtvarníků. Hněvotín
1. výstava Spolku olomouckých výtvarníků (SOV). Vlastivědné muzeum v Olomouci
Situace 1970–1989. České a  slovenské výtvarné umění v 70. a 80. letech na Ostravsku. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek / Městské kulturní středisko Český Těšín / Dům kultury Orlová-Lutyně 
Výstava Unie výtvarných umělců Olomoucka.
Vlastivědné muzeum v Olomouci
1992 Situace 1970–89,… Galerie výtvarného umění v Ostravě
Výstava SOV. Pallais Cellier de Clairvaux, Dijon, Francie
Černobílá krajina.
Zámek, Zlín / Dům umění města Brna
SOV, 3. část. Galerie Caesar, Olomouc
Svetlo v tmách – Divadlo hudby Olomouc 1968–1989. Považská galéria  umenia v Žiline
Olomoucký okruh. Výstavní síň Viléma Wünsche, Havířov
Možnosti  drobné plastiky, z moravské tvorby 1988–92, Dům umění města Brna
Minisalon. Nová síň, Praha / Musée de Beaux Arts, Mons, Belgie  
1993 Galerie Caesar in Luzern. Kornschütte Luzern, Švýcarsko
1994 Minisalon. Art and Cultur Center, Hollywood / /The Contemporary Arts Center, Cincinnati / The World Financial Center -Courtyard Gallery, New York / Center of Culture, Chicago, USA  
1995  Výstava na velvyslanectví České republiky. Vídeň (O. Bébar, O. Šembera, M. Šnajdr st.)
100 let výtvarné kultury v Olomouci. Muzeum umění Olomouc
1998 2. výstava SOV. Vlastivědné muzeum v Olomouci 
2001  Horizonty. Galerie u prstenu, Praha (Jiří David, Michal Hendrych, Jiří Kubový, Ivana Lomová, Michal Nesázal, Jan Pištěk, Michal Rittstein, O. Š.)
Magické číslo tři. Galerie Caesar, Olomouc
2002 Okruh autorů Galerie Caesar. Galerie Caesar, Olomouc
2004 Zpráva o kresbě - olomoucký okruh 80. let, Galerie Caesar, Olomouc
2005  aktuál 05. Okruh autorů Galerie Caesar. Galerie Caesar, Olomouc
2006  aktuál 06. Okruh autorů Galerie Caesar. Galerie Caesar, Olomouc
2007  Kalendáře pro Jindru Štreita. Galerie Mona Lisa. Olomouc
aktuál 07. Okruh autorů Galerie Caesar. Galerie Caesar, Olomouc
2008 Přátelské setkání IV. Galerie Patro, Olomouc
Jeden svět – sedm proměn. Kostromské muzeum, Kostroma, RUS
Velké prádlo. 200. výstava Galerie Caesar. GC, Olomouc
2009 Dimensions of Photography. Galleria Emil, Tampere, FIN

Text Ladislava Daňka k výstavě Oldřicha Šembery Řekou, loukou, křovinami. Galerie Caesar, Olomouc, 2008      

Pozoruhodný návrat Oldřicha Šembery

Přiznám se, že bylo období, kdy jsem sdílel obavy, zda malíř a kreslíř Oldřich Šembera (1948) vytvoří ještě něco nového. Počátkem 90. let se totiž z existenčních důvodů vzdal volné tvorby a věnoval se jenom užitému umění, tedy práci na obživu. Vedle toho byl jedním z nejaktivnějších výtvarníků, kteří se zasloužili o vznik olomoucké Galerie Caesar1/ a dodnes se stará o její chod. Zkrátka spoustu drahocenného času místo vlastní tvorby věnoval druhým, a tak o to víc vítám jeho návrat na výtvarnou scénu.
        Než se ale budeme věnovat jeho nové tvorbě, připomeňme si alespoň ve stručnosti její předchozí vývoj. Šembera v roce 1975 absolvoval katedru výtvarné teorie a výchovy na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci u malíře Miroslava Štolfy a teoretika Václava Zykmunda. Již v průběhu studia se intenzivně stýkal s Václavem Stratilem (1950), Petrem Jochmannem (1951), Ondřejem Michálkem (1947) a několika dalšími budoucími absolventy zmíněné katedry. Po absolvování pražské Akademie se přibližně v téže době do Olomouce přišel Jiří Lindovský (1948) a vrátil se Jan Jemelka (1953), čímž de facto vzniklo kvalitativní jádro zdejší, tehdy nejmladší, výtvarné generace.2/ Šembera se v tomto společenství individualit, jež nepojil společný výtvarný program, ale odpor proti mizerii doby, snažil zpočátku prosadit především malbami zátiší poněkud morandiovského vyznění, přestože byly malovány hutnými pastami v potemnělé škále hnědí a okrů. Jimi se také představil na dnes již legendární výstavě Konfrontace ´77 v Psychiatrické léčebně v Kroměříži.3/ Avšak rok před tím se přestěhoval s rodinou na okraj Olomouce, do Hodolan, kde prožil dětství a tím bylo rozhodnuto o jeho dalším výtvarném vývoji. Návrat do míst, kde jako kluk intenzivně vnímal přechod města (civilizace) do volné přírody, způsobil jeho obrat k zájmu o krajinu, respektive o zachycení zvláštního napětí mezi „romantickou“ krajinou a „chladnou“ civilizací.
         
Šemberovo pojetí krajiny tedy bylo netradiční, přestože v obrazech uplatňoval klasickou techniku splývané lazurované olejomalby. V závěrečné fázi malby pak do ní často vstupoval buď rytou exaktní (geometrickou) kresbou nebo americkou retuší, případně obojím. Tímto přístupem záměrně reagoval na tehdejší kult expresivní, divoké malby. Rovněž náměty jeho obrazů byly značně vzdálené tehdy protěžovanému postmodernímu návratu k mýtům a různým kulturním citacím. Malíře totiž intenzivně zajímal fenomén periferie jako místa, kde, aniž si to mnohdy uvědomujeme, dochází k dennodennímu střetávání anebo vzájemnému prorůstání přírody a techniky, či přímo k jejich prazvláštní symbióze. Mezi nejčastější náměty jeho maleb i kreseb tak patřily motivy autostrád, podchodů, skleníků a vedle toho, jak sám zmiňuje, „krajiny rekonstruované, krajiny s protisvětly a paprsky přírodními i smyšlenými.“ (O. Š., 2008). Na první pohled vizuálně i emotivně úderný kontrast mezi klasickou olejomalbou a současným námětem byl tehdejší kritikou vnímán jako jeden z výrazných projevů tzv. ekologického umění (Jiří Valoch, 1981). 4/ K tomu lze dodat, že dnes se nám Šemberovy obrazy ze zmíněného období mohou jevit jako ještě aktuálnější než tehdy. S jistým odstupem od vzrušené doby „postmoderního třeštění“ se totiž ukazuje, že do tohoto proudu spadají – a jsou mnohem osobitější – i projevy, které teoretici tehdy považovali za přístupy stojící v opozici vůči postmoderním tezím. 5/ Do určité míry to platí i o dalších se Šemberou názorově spřízněných vrstevnících, kteří se rovněž zabývali aktuálními ekologickými nebo civilizačními tématy. Pro nedostatek místa zde alespoň zmiňme Jiřího Lindovského, libereckého Jiřího Dostála a dále pozoruhodné slovenské autory: Rudolfa Sikoru, Dezidera Tótha, Michala Kerna,Viktora Hulíka a Daniela Fischera, 6/ s nimiž ostatně tzv. olomoucký okruh udržoval dlouhodobé kontakty. 
        Jak již bylo řečeno, někdy kolem roku 1991 Šembera rezignoval na víc jak deset let téměř úplně na vlastní tvorbu. Toto nelehké rozhodnutí mělo pochopitelně vliv i na jeho současnou práci, jejíž nesmělé počátky se datují rokem 1998, kdy autor začal pracovat s počítačem, respektive v něm upravoval jím pořízené snímky – jak jinak než s námětem krajiny – do podoby digitálních tisků. Tato přechodná fáze však nabrala jasný směr až po jeho opětovném přestěhování z centra města do Hodolan. Zřejmě definitivní návrat do prostředí, kde měl v druhé polovině 70. let svůj první ateliér, v něm vyvolalo silný pocit dejá-vù, a tak bylo jen otázkou času, kdy se probudí také jeho léta potlačovaná výtvarná kreativita.
           Počátek Šemberova návratu na výtvarnou scénu spadá do roku 2005, kdy vznikly jeho první fotografiky. Jejich základem jsou fotografie pořízené autorem, jež následně převede do počítače, který mu usnadní vyhledat to, co ho na záběru nejvíce zaujalo. Vzhledem k tomu, že výtvarník bezvýhradně respektuje zdrojové informace snímků a pouze v nich posiluje změnou parametrů počítačových programů své výchozí představy, tak výsledné tisky pořízené na plotru (prezentované ovšem jako tradiční závěsné obrazy),7/ jsou obsahově i esteticky velmi pozoruhodné. A to hned z několika důvodů. Šemberovy snímky z důvěrně známého prostředí jsou na první pohled běžné, ne-li rovnou nudné fotografie. Autor však velmi dobře ví, proč si ten který záběr vybral. Jeho vizuální paměť a ostrý zrak totiž dokáží neomylně rozpoznat to, co je pro zachycené prostředí charakteristické. Kdo pochází z některého z olomouckých předměstí, anebo má cit pro objevování fragmentů původní krajiny, tak tomu jistě dobře rozumí. Pro ostatní dopovězme, že Šemberovým raison ďêtre jsou zejména místa se zbytky původní lužní vegatace, zachované v blízkosti příměstské zástavby. To je moment, který obloukem spojuje jeho obrazy z 80. let s těmi současnými. Jinak ovšem nová plátna, či chcete-li velkoformátové tisky, mají zcela odlišnou estetiku. Ta ale paradoxně není určována počítačem, neboť komputer autorovi pouze umožňuje „vytáhnout“ z vybraného motivu to, co je na něm nejpodstatnější, tedy jeho kresebnou strukturu. Když si to uvědomíme, pak je až ohromující, jak jeho obrazy mají blízko na jedné straně k impresionistickému pojetí zobrazení (např. 06–41, 2006) a na straně druhé k japonským dřevořezům z konce 19. a počátku 20. století (např. 06–20, 2000; 06–43, 2006), či k secesní stylizaci (např. 07–07, 2000, 06–19, 2006). Přičemž jiné zase vypadají jako s přírodní realitou zhola nesouvisející abstrakce (např. 06–32, 2006; 07–02, 2007). To, co nám malíř, byť s myší v ruce, nabízí je vlastně úžasné vizuální a intelektuální dobrodružství, pokud nám opravdu dojde, že nejsme v jeho případě účastníky jen jedné z dalších One Man Show, ale velkolepého přírodního představení.
          Šemberův návrat na výtvarnou scénu tedy považuji za víc jak vydařený, neboť jeho nová tvůrčí etapa je mimo jiné také dokladem mého pevného přesvědčení, že v současné době hrubé relativizace časem prověřených lidských i uměleckých hodnot, jsou výsostnými tvůrčími činy jen ty, které jsou kryty umělcovou životní zkušeností a bytostným vztahem k místu a kultuře, v níž žije.

 

Ladislav Daněk, 22. 5.–25. 5. 2008

 

Poznámky:

1/ LaD [Ladislav Daněk]: Galerie Caesar. Nová Encyklopedie českého výtvarného umění, N–Ž, Praha, Academia 1995, s. 995.

2/ Blíže a přesněji viz Zatloukal, Pavel: Olomouc. Výtvarné umění - Zakázané umění II., 1996, č. 1–2, s. 186–188. – Daněk, Ladislav: Olomoucký okruh. Výtvarné umění - Zakázané umění II., 1996, č. 1–2, s. 189–216.

3/ Viz Konfrontace ´77. Obrazy – grafika – sochy mladých olomouckých výtvarníků. [Katalog výstavy]. Nepodepsaný text [Jiří Hastík]. Kroměříž, Psychiatrická léčebna 1977.

4/ Oldřich Šembera. Kresby. [Katalog výstavy]. Text Jiří Valoch. Brno, Minigalerie VUVEL 1981.

5/ Srv. Bieleszová, Štěpánka (red.) – Zatloukal, Pavel – Olič, Jiří et al.: Nechci v kleci! České a slovenské výtvarné umění 1970–1989 ze sbírek Muzea umění Olomouc. [Katalog krátkodobé expozice]. Olomouc, Muzeum umění 2008.

6/ Hrabušický, Aurel (ed.): Slovenské vizuálne umenie 1970–1985. [Katalog výstavy]. Bratislava, Slovenská národná galéria [2002].

7/ Z technologického hlediska se jedná o sublimační tisky na polyesterové plátno.
V současné době je to archivní tisk na šepsované plátno.


 

SPOLEK OLOMOUCKÝCH VÝTVARNÍKŮ 
THE SOCIETY OF OLOMOUC VISUAL ARTISTS


BÁTHORY Vladimír
BÉBAR Otto
BÉBAROVÁ Jana
ČERNOUŠEK Tomáš
DOSTÁL Lubomír
HERYNEK Jan
HERYNEK Pavel
JEMELKA Jan
JEMELKOVÁ Jana
KLOSE Klára
KOLÉŠEK Jaroslav
KOSKOVÁ Inge
KOUPIL Miroslav
KOVAŘÍK Slavoj
KRTIČKA Jiří
KUČERA Zdeněk
KUTRA Petr
KUXOVÁ Markéta
LINDOVSKÝ Jiří
LUBIČ Martin
MICHÁLEK Ondřej
POSPÍŠIL Vladimír
PREISNER Pavel
PŘEČEK Ivo
PŘINDIŠ Oskar
PUCHNAROVÁ Dana
SCHUBERT Miroslav
SZOTKOWSKI Aleš
ŠEMBERA Oldřich
ŠINDELOVÁ Jana
ŠNAJDR Miroslav
ŠNAJDR Miroslav ml.
ŠTREIT Jindřich
TOMAN Jiří
URBAN Miroslav
VALUŠKOVÁ Milena
ŽLEBEK Jiří 
NÁVŠTĚVNÍ KNIHA / GUESTBOOK
PRODEJ VÝTVARNÝCH DĚL / ART FOR SALE
 PRODEJNA VÝTVARNÝCH POTŘEB
 ARCHIV  1991–2000
 ARCHIV  2001–2005
 ARCHIV  2006
 ARCHIV  2007–2009
 SOCHAŘSKÁ SYMPOZIA SLOUP
 O NÁS / CURRICULUM VITAE
 GALERIE – PROSTORY / SPACE
 ODKAZY / LINKS
 
OTEVŘENO / OPEN
Pondělí–Pátek
9.00–12.00 / 12.45—17.00
Sobota
9.00–12.00


google mapa - exterier
 KONTAKT / CONTACT

Galerie Caesar
Horní náměstí-radnice
772 00 Olomouc
tel.: 585 225 587

e-mail: galerie.caesar(at)email.cz 

e-mail: info(at)galeriecaesar.cz 

 PODPORA / SUPPORT

Celoroční výstavní program 
Galerie Caesar 
je finančně podporován z grantu
Ministerstva kultury ČR




© Galerie CAESAR   NAVRCHOLU.cz

Nahoru / Top